Pravidelná výměna vody je ve většině případů nutností a to kvůli udržení stabilního a čistého akvária. V akváriu se rozkládají zbytky krmiv, ryby vytváří detrit, rostliny částečně odumírají, šneci umírají a z tohoto všeho jsou odpadní látky, které je potřeba z akvária dostat a vyměnit za čistou vodu. V přírodě také ryby nežijí ve stále stejné vodě o minimálním objemu. Krom vlivu na zdraví ryb má nadbytečné množství dusíkatých látek vliv na rostliny a mohou se objevit sinice. Doporučuji jednou za 7 až 14 dní vyměnit 1/4 až 1/2 objemu vody. Platí, že HighTech akvária (silné osvětlení, CO2, hodně kořenů, náročnější rostliny, denní hnojení) vyžadují častější a kvalitnější údržbu. LowTech akvária (slabé světlo, nenáročné rostliny, málo ryb) jsou naopak nenáročná na údržbu, přesto je dobré ji alespoň v menší míře pravidelně dodržovat. Ano, jsou LowTech akvária v dobře nastavené rovnováze, kde se několik let pouze dolévá odpar. Denně se ale setkávám s dotazy ohledně akvárií, která po půl roce, nebo roce naprosto zkolabovala, i když doposud fungovala na pohled dobře. Problémem může být jak vyčerpání některých živin, tak zároveň nahromadění některých látek. Obě možnosti mohou způsobit úhyn živočichů i rostlin. Více o pravidelné údržbě akvária si můžete přečíst v článku: Jak provádět údržbu akvária.

Hlavní problém je objem „koule“. Do tak malého akvária se žádná ryba nehodí a už vůbec ne závojnatka, nebo beta. To, že jste to viděli na obrázku prodejce neznamená, že je to vhodné nebo dostačují. Krom toho, že i s jednou rybou je akvárko přerybněné, tvar je sám o sobě nevhodný i kvůli výměně plynů a velikosti hladiny. Také do takového akvária nedostanete rozumnou techniku, čištění skla magnetem by mohlo být dobrým námětem na vtipné video. Krom toho tvar koule zkresluje tvary, je tedy nevhodný pro reálné zobrazení ryb a rostlin. Pokud chcete být dobrým akvaristou, kouli se obloukem vyhněte. Chcete-li dlouhodobě funkční akvárium bez výraznějších problémů, je třeba akvárium správně založit: jak správně založit akvárium .

Určitě ne. CO2 se ve vodě v malém množství vyskytuje. Produkují jej ryby, dokonce i samotné rostliny v noci, kdy neprobíhá fotosyntéza a také se do akvária dostává skrze hladinu výměnou plynů. HiTech akvaristika, tedy s použitím CO2 setů je sice lákavá, mnozí začátečníci tak získali mylný dojem, že bez přidávání CO2 jejich akvárko nebude pěkné a rostliny neporostou. Jenže problém většinou není v nedostatku CO2, ale v nevhodném výběru akvarijních rostlin, které buď nejsou vyloženě akvarijní, nebo jsou náročné na množství CO2. Bohužel mnohdy takto špatně poradí i v mnohých akvaristikách, kde potřebují některé druhy rychleji prodat. Více o problematice v článku: CO2 v akvaristice.

Akvárium je uzavřený prostor a čím víc rostlin máte, tím rychleji rostliny spotřebují důležité živiny, které se vyskytují ve vodovodní vodě. Dusíkaté látky třeba vznikají z rybích exkrementů, ale mnohé důležité prvky nejsou obsaženy právě ani ve vodovodní vodě (nebo jen nedostatečně). A čím víc rostlin máte, tím víc je potřeba dodat živin. Časem se začínají na listech projevovat nedostatky prvků, což později může skončit úhynem rostliny. Pak jsou tu rostliny nenáročné, které rostou snad každému (např. Anubias Barteri var. nana), ale i na těchto rostlinách se časem mohou projevit nedostatky živin a rostlina může mít listy pokroucené, flekaté, nebo s dírkami. Krom toho rostliny, které trpí nedostatkem důležitých prvků, jsou náchylnější na obrůstání zelenou řasou. Jak a čím hnojit naleznete v článku: Akvarijní hnojiva.

Vzduchování se používá především v odchovnách, kde je celkem dost ryb v jednom akváriu a nehraje se na rostliny. Akvárium, kde máte dostatek rostlin, totiž vzduchování nepotřebuje. Pokud jsou rostliny alespoň trochu zdravé, vytváří pro ryby dostatek kyslíku, nemáte-li přerybněno. Vzduchování je tedy zbytečné a rušivé. Také pokud dodáváte do akvária CO2, může jej prudší vzduchování rychleji vyhánět z vody. Proto je lepší filtrace s rozumně umístěným vyústěním nebo rampou pod hladinou. Zároveň je potřeba filtrovat stále, filtr na noc nevypínat, filtr musí jet nonstop.

Většinou je problém v nedostatečné údržbě, nebo nefunguje rovnováha v přímé úměře mezi světlem, živinami a CO2. To platí i v případě, že CO2 nedodáváme (malé množství je ve vodě obsaženo i bez dosycování). Tedy pravidelná údržba a optimální množství světla, živin a CO2 zajistí funkční akvárium bez řas. Čím silnější světlo máme, tím je spotřeba CO2 a živin vyšší, a naopak. Nerovnováha pak způsobuje řasu a další problémy, velmi zjednodušeně řečeno. Obsáhlejší článek o tom, proč nerostou akvarijní rostliny, najdete pod odkazem: Nerostou mi akvarijní rostliny. Důležité je také se vyhnout rostlinám, které nejsou vhodné pro dlouhodobější růst pod vodou: Neakvarijní rostliny a zvolit rostliny, které jsou nenáročné: Akvarijní rostliny pro začátečníky.

Otázka je stále stejná a pravidelná: „Jak se mám zbavit šneků, přemnožili se mi a žerou mi rostliny“. Měl jsem za léta, co se věnuju akvaristice a především rostlinám hodně druhů šneků a žádný se mi nepřemnožil (nebo jen krátkodobě a z jasných příčin: likvidace odcházejících rostlin) a nikdy mi nežral zdravé rostliny. Ani okružák, ani levatka. Akvarijní šneci jsou totiž v akváriu prospěšní, likvidují řasy, zbytky krmiv, umírající listy rostlin nebo mrtvé rybky. Nezažil jsem, že by šnek likvidoval zdravou rostlinu nebo list. Krom toho se počet šneků odvíjí od prostředí, pokud překrmujete, šneci se mají skvěle a přemnoží se. Jak jsem již psal, likvidují jen „nemocné“ rostliny. Krom toho jsou dobrým ukazatelem stavu akvária. Pokud šneci vymírají, je to jasná ukázka, že je potřeba hledat příčinu, nebo brzy dojde i na ryby. Takže je nezatracujte. Jsou pro vaše akvárium důležití. Více podrobnějších informací o akvarijních šnecích: Šneci v akváriu.

Podložka je pod akvárium nepostradatelná (nemá-li akvárium od výrobce spodní plastový rámeček). Podložka stojí pár stovek a může zabránit dost nepříjemným nehodám. Viděl jsem desítky prasklých nádrží bez podložky, vlivem průhybu desky pod akvárkem, nebo drobných nerovností na podkladu (včetně vyzděných). Krom podložky je vždy potřeba připravit pod akvárium pevný, rovný a očištěný povrch. Protože ani podložka není všemocná.

Akvárium je složitý systém. Aby vše fungovalo tak, jak má, je třeba se o něj starat. Nejdůležitější vlastnost akvaristy je trpělivost. Pokud se nějaké rostlině nedaří, tak ji stále nepřesazujte, dejte jí čas. Mnohdy úplně opadá a teprve poté začne znova růst. Vyvarujte se i častým zásahům do dna. Rozkalením se do vody dostanou látky nebezpečné pro ryby. Snažíte se zbavit řasy? Nevzdávejte se po týdnu. Mnohdy boj trvá měsíce, než akvarista pochopí, co bylo špatně a co nakonec pomohlo. U řas je třeba velká trpělivost, neboť musíte zlepšit prostředí. Po každé úpravě je třeba sledovat akvárium i několik týdnů, abychom zjistili, jestli byla úspěšná.

Udržet v akváriu rovnováhu může být náročné i pro zkušenější akvaristy. I mírná změna prostředí může mít negativní dopad na zdraví ryb a růst rostlin. Ať jde o překrmení, udržení stálé teploty, parametrů vody, atd. Mám malé rostlinné akvárko o objemu 30 litrů a je s ním mnohem víc starostí než s akváriem větším (120 litrů). Čím větší akvárium, tím lépe se rovnováha udržuje (doporučuji pořídit akvárium o objemu alespoň 100 litrů). Častým problémem je, že si začátečníci chtějí akvaristiku vyzkoušet s nízkou investicí, a pořídí si malé akvárium a mnoho ryb. Po prvních problémech a zklamání s akvaristikou končí. Přitom by před pořízením stačilo něco málo si nastudovat, obrnit se trpělivostí a začít alespoň na sto litrovce.

Deset miniaturních „skleniček“ a v každé z nich bojovnice (betta splendens). To je častý obrázek v prodejnách ryb. Samci totiž nemohou být spolu a kvůli úspoře místa jsou mnohdy v plastových kelímcích. Jenže tam se počítá s rychlým prodejem. Neznamená to, že je tento objem dostatečný a že je můžete mít ve stejných podmínkách doma. Bojovnice sice v přírodě žije mnohdy v relativně horších podmínkách, proto má i labyrint. Jenže žije v rýžových polích, kde má hodně prostoru, ale s nízkou výškou vodního sloupce. Proto jsou „mini nádoby“ pro bojovnici nevhodné. Bohužel chybu začínající akvaristé poznají až po jejím úmrtí. Minimální objem pro tuto rybku by měl být 30 litrů. Akvárium by mělo být dobře zarostlé živými rostlinami.

Vypočítat množství křemičitého štěrku s frakcí 2 až 4 mm (u jiných, hlavně lehkých se bude výpočet lišit), je díky kalkulačce snadné. Výpočet objemu akvária různých tvarů, váhy štěrku, objemu substrátu, spotřeby vody a elektřiny najdete v naší kalkulačce: akvarijní kalkulačka.

K tomuto účelu nebo pro výběr vhodných rostlin do vašeho akvária s možností filtrování podle jejich vlastností nebo vzhledu, vznikl interaktivní atlas akvarijních rostlin. S určením rostliny může pomoci také Herbář submerzních listů akvarijních rostlin.

Pod menší kameny a kořeny usazené ve štěrku není nutné nic dávat. Ale při použití velkých a těžkých dekorací je dobré váhu rovnoměrně rozprostřít, aby se tlak nesoustředil na jednu část skla a nedošlo tak k poškození. Opět se často používá karimatka, nebo tvrzený polystyren. Protože jde ale o jinak plovoucí materiál, je potřeba jej dobře připevnit. Může se totiž stát, že po napuštění vody do akvária, se polystyren nadzvedne a celý scape půjde k šípku.

Především z důvodu výpadku proudu se mnohdy řeší, jak dlouho vydrží ve filtru „ty dobré“ nitrifikační bakterie. Po první hodině se nitrifikační bakterie přestávají množit. Po asi třech hodinách přestává fungovat proces nitrifikace. Kvůli nedostatku kyslíku pak bakterie umírají asi po 12 hodinách a začnou se rozkládat. Po 24 hodinách dochází k přesycení filtrační hmoty rozkládajícími se bakteriemi a voda ve filtru začíná být toxická. Takový filtr po zapnutí způsobí otravu rybám. Proto je vypínání filtru na noc velmi špatný nápad. A co když vypadl proud? Do cca 1 až 2 hodin to neřeším vůbec. Po 3 a více hodinách filtrační média trochu propláchnu v kyblíku s akvarijní vodou (vodu pak do akvária nevracím). Pokud filtr nejel delší dobu, je potřeba jej pro jistotu pořádně proprat a případně přidat násadu pro nitrifikační bakterie (například Stability). Určitě ale lepší propraný nezaběhnutý filtr, než pustit do akvária vodu plnou rozkládajících se toxických látek.

Sůl se dříve v akváriu používala jako prevence a hlavně léčba. Dnes ale máme kvalitní léčiva. Je zbytečné vést dlouhé diskuze o tom, zdali dávat sůl do běžného sladkovodního akvária. Za mě nedávat a už vůbec ne kuchyňskou. Kvalitní sůl (mořská, směs solí) se používá do brakického akvária nebo specifického biotopního akvária. Tam smysl má a slouží k úpravě vody (zvýšení vodivosti, tvrdosti). V běžném akváriu, může napáchat mnoho škod především na rostlinách. Sůl také prudce zvyšuje vodivost vody. Rozsáhlejší článek o soli v akvaristice: sůl v akvaristice.

Zbarvení vody kořenem je ve většině případech prospěšné, především pokud jde o běžně používané tropické dřevo, ze kterého se vylučují huminy a třísloviny. Tato voda je pak pro rybky vhodnější než voda čistá jako křišťál. Udržet zbarvení vody v rozumné míře se dá pravidelnou výměnou vody, takže alespoň nezanedbáte údržbu. Osobně nejraději používám kořeny Mangrove, které neplavou, nebo kořeny z vinné révy (ty je nutné delší dobu máčet, aby se ponořily) V aquascapingu, kvůli udržení křišťálově čisté vody při použití většího množství kořenů, se do filtrů přidává Purigen, případně ClearWater.

Vápenec zvyšuje tvrdost vody a pH. Ne vždy je to na škodu, neboť záleží na parametrech vaší vstupní vody (tedy tu, kterou chcete použít) a také na tom, jaký druh akvária chcete mít. Většina rostlin totiž preferuje pH pod 7. Pár malých kamenů ve větším akváriu většinou nebudou problém (v aquascapingu se vápencové kameny používají běžně (například Seiryu Stone), zároveň se pravidelně vyměňuje velká část vody (cca 50% týdně, někdy i častěji). Velmi důležité pro rostliny ale je, aby štěrk (písek) neobsahoval vápenec (používá se křemičitý štěrk). Jak zjistit, jestli váš kámen nebo štěrk na dno obsahuje vápenec? Stačí udělat rychlý test s octem. Pokud kámen nebo štěrk šumí, obsahuje vápenec. Viz video:

Ano, dá. Podle měření je dost podobná destilované vodě, akorát má kyselé pH, místo neutrálního. Pokud jste schopni sbírat dešťovku v čistém prostředí a potřebujete v akváriu snížit pH, je tato metoda docela dobré řešení. Nepoužívám pouze dešťovku, ale ředím ji podle potřeby s vodou vodovodní. Sběr dešťovky musí probíhat v čistém prostředí, nesbírejte ji v prostředí prašném, tedy ve městech, nebo vedle chemiček. Také je dobré vodu co nejdřív využít a neskladovat dlouho, případně v chladu a temnu. Nesbírejte vodu hned od začátku deště, ale chvíli počkejte, než se s prvním deštěm splaví z ovzduší ten největší prach. Vyhněte se také sběru vody přes měděné okapy a úžlabí některých krytin a eternitové střechy. Nejvíce vyhovující budou okapy plastové. Nakonec jen vodu přeliji přes síťku pro zachycení nečistot.

V letním období se může stát, že teplota vody v akváriu dosáhne hodnot, které ohrožují vaše rybky a rostliny. Pak je potřeba zasáhnout a pomocí osvědčených metod postupně teplotu vody snižovat. Jak efektivně chladit vodu v akváriu jsem rozepsal v článku: Jak chladit akvárium.

Bílý povlak, na dotyk jakoby na listech rostlin byl přilepený písek. Tomuto jevu se říká biogenní odvápnění a vzniká v nádržích, kde je nedostatek plynného CO2 a rostliny tak využívají hydrogenuhličitany. Především starší listy jsou pak pokryty hrubým bílým povlakem uhličitanu vápenatého CaCO3. V tomto případě pomůže snížení intenzity osvětlení. Biogenní odvápnění může nastat ale i v případě, že je ve vodě CO2 nadbytek, jenže kvůli slabému osvětlení, nemůže být využito k fotosyntéze. Pak je potřeba snížit množství plynného CO2 ve vodě, nebo posílit osvětlení akvária.

Častým dotazem akvaristů se stala bílá řasa, kterou nikde na netu nemohou najít. On je to totiž takový malý chyták. Původní vzhled řasy totiž nebyl bílý, ale byla většinou černá nebo zelená, čehož si akvarista nemusel ani všimnout. Jenže používáním tekutého uhlíku (CO2 vital, Flourish Excel, roztok glutaraldehydu) nebo i peroxidu vodíku, řasa prostě zbělala a zdechla. Růst tedy už nebude, odstranit ji můžete z dekorací mechanicky. Z rostlin se nemusí podařit její opatrné odstranění, pak by bylo lepší zlikvidovat celý list, nebo ji nechat šnekům, kteří se o ni postarají.

Jednou za čas, přesněji podle potřeby, kdy dojde k viditelnému zanesení keramické části CO2 difuzoru, je třeba jej očistit. Ucpaný difuzor může způsobit škody na CO2 systému, jako je protržení hadičky nebo prasknutí plastového CO2 difuzoru ve spoji. Proto je potřeba jej pravidelně kontrolovat a čistit. Jak difuzor vyčistit rychle a efektivně? Návod včetně videa jsem připravil na: Jak vyčistit CO2 difuzor.

Pokud se rozhodnete samolepicí folii nalepit bez doporučeného návodu, zůstane pod ní mnoho malých viditelných bublinek. Aby se nalepení povedlo bez kazů, mrkněte na videonávod: jak nalepit samolepicí folii bez bublin.

Často se také setkávám s dotazem, jestli Cryptocoryne a Vallisneria, případně Sagittaria mohou být ve stejném akváriu, že se akvarista někde doslechl o tom, že se rostliny nesnáší. Odpověď zní, ano, mohou být ve stejném akváriu. Zkoušel jsem několikrát dát tyto rostliny do stejného akvária a několikrát vedle sebe a nebyl žádný problém. Po roce ale nastal zlom a najednou můžeme pozorovat, jak se rostlinám daří méně, jak v místě dotyku listů jsou v nich dírky. Není to sice vždycky, ale už jsem tento problém párkrát pozoroval. Jenže jsem usoudil, že nejde o nevraživost mezi těmito druhy, protože víc než rok rostly vedle sebe, ale spíše jde o to, že se rostliny silně rozrostly a mají potřebu zaujmout větší prostor pro svůj rozvoj a pro čerpání živin. Krom toho vytlačení rostlin může probíhat i celkem nenápadně a to v substrátu, kde například Cryptocoryne podsune kořeny pod Vallisnerii a té pak živiny pochybí. A protože cryptošky mají časem rozsáhlý kořenový systém, může se stát, že začne odcházet Vallisnerie klidně 30 cm vzdálená. Řešení je jednoduché. Klidně můžete mít tyto rostliny ve stejném akváriu, jen zajistěte každému druhu dostatek prostoru a zamezte tomu, aby některý druh mohl odebírat živiny jinému.

Vhodný štěrk do společenského nebo rostlinného akvária je křemičitý a přibližně s frakcí 2 až 4 mm. V menší frakci mohou mít rostliny problémy s růstem, ve větší rostliny hůř drží, do dna zapadají zbytky potravy, kde místo toho, aby je některý živočich spotřeboval, tak tlejí. Krom toho se často setkávám hlavně u začínajících akvaristů s nevhodným výběrem štěrku, neboť obsahuje vápenec, který není pro růst rostlin vhodný (jak poznat vápenec – otázka 18.). A ano, tento štěrk vám s klidným srdcem prodají i ve většině akvaristik. A protože většina začínajících akvaristů, co si pořídí nevhodný štěrk, zjistí problém až po založení akvária, je dobré si sepsat návod, jak štěrk vyměnit za ten správný. O nevhodnosti plastových rostlin, místo živých, se ani nyní rozepisovat nebudu. Jak budete mít připraven nový křemičitý štěrk a živé rostliny, odpojte všechnu akvarijní elektrotechniku a odeberte část vody z akvária do nádoby, kam vložíte ryby a živé rostliny z akvária (pokud byly). Zbytek vody z akvária (u zajetého akvária čím víc, tím lépe) pak přečerpejte do dalších nádob, bude se hodit, opět ji použijete. Z akvária odeberte techniku, dekorace a původní štěrk. Filtr pak co nejrychleji zapněte v nádobě s rybami, ale s rozumným prouděním, případně v jiné nádobě s akvarijní vodou (pokud je filtr zajetý, nevypínejte jej na víc než 30 minut, pokud se tak stalo, před vložením do akvária jej propláchněte v pár litrech vody z akvária, kterou už do akvária nevracejte). Když máte akvárium prázdné, vložte do něj nový křemičitý štěrk (propraný od nečistot v čisté vodě), vrstva štěrku by měla být v přední části akvária okolo 4 – 5 cm, u zadní stěny akvária by měla mít cca 6 – 10 cm (u malých nádrží 6 cm). Pak na dno položíme talířek, na který budeme nalévat vodu zpět z nádoby (původní vodu z akvária bez ryb), abychom si nerozvrtali upravené dno. Napustíme akvárium do 1/3. Vložíme zpět techniku (zatím nezapínáme), usadíme dekorace (kámen, kořen), pak zasadíme živé rostliny, dolijeme původní vodu, případně část vody můžeme použít čerstvou z vodovodu (nejlépe max. 1/4). Po napuštění celého akvária můžeme techniku zapnout (čím kratší dobu bude filtr vypojen, tím lépe, takže je dobré vše udělat co nejrychleji). Po několika hodinách, kdy již je v akváriu nový štěrk, živé rostliny, funkční filtr, topítko a svítí osvětlení, je možné vrátit ryby zpět do akvária. Doporučil bych pak hlídat stav dusitanů NO2 a dusičnanů NO3 pomocí akvarijních testů a určitě první měsíc akvárium víc hlídat a dodržovat pravidelnou výměnu vody s odkalováním (cca 1/4 vody týdně). A pak samozřejmě dodržovat pravidelnou údržbu akvária: jak na údržbu akvária.

Nitrifikace je zjednodušeně přeměna amoniaku NH3 na dusitany NO2 a poté na dusičnany NO3. Tento proces probíhá pomocí bakterií ve filtru a ve dně akvária. Amoniak vzniká rozkladem zbytků krmiv, také z odumřelých částí rostlin, z výkalů a uhynulých živočichů a je nebezpečný pro osazenstvo (hrozí otrava). Proto je důležité nedávat ryby do akvária hned po založení, neboť nitrifikace ještě nefunguje a ryby se mohou otrávit (ryby doporučuji vložit po cca 4 týdnech, proces se dá uspíšit použitím vody nebo filtru z funkčního akvária). Během prvních 14 dní se pomocí bakterií začne amoniak přeměňovat na dusitany, které jsou ale stále škodlivé a může opět dojít k otravě živočichů. Pak nastoupí na řadu jiný druh bakterií, které přeměňují dusitany NO2 na méně škodlivé dusičnany NO3, které spotřebovávají akvarijní rostliny pro svůj růst. Pokud je tedy rostlin dostatek, akvárium není přerybněné a pravidelně děláte údržbu (výměna vody, funkční filtr), jste na dobré cestě, jak se vyhnout otravě živočichů dusíkatými látkami. Další možnosti, jak snížit obsah dusíkatých látek ve vodě najdete v článku: jak se zbavit dusíkatých látek v akváriu.

Podle náročnosti a množství rostlin (čím víc rostlin, tím větší je spotřeba živin) je dobré zvážit přidávání živin rostlinám. Jednoduchý přehled, jestli hnojit, či nikoliv, se dočtete níže.

• hodně ryb, žádné nebo minimum nenáročných rostlin – nedávat hnojivo ani CO2
• pár nenáročných rostlin – týdně hnojivo (Profito, Seachem), CO2 nedávat
• plné nenáročných rostlin – denně hnojivo (PMDD, AquaGrower), CO2 nedávat
• mnoho středně náročných rostlin – denně hnojivo (PMDD, AquaGrower) a CO2
• náročnější rostliny a silné osvětlení – denně (AquaGrower, MasterLine, Rebell) a CO2

Více o hnojivech, které jsem vyzkoušel a které používám, najdete na: Jak a čím hnojit akvarijní rostliny.

Olšové šišky (Alder Cones) jsou dobrým pomocníkem pro živočichy v akváriu. Obsahují totiž huminy a třísloviny (taniny), které mimo jiné, chrání sliznici ryb a podporují vitalitu živočichů v akváriu (často se olšové šišky používají u krevet). Vložit je můžete buď přímo do akvária, kde zpočátku budou plavat a později se ponoří, nebo si můžeme připravit roztok v nádobě a ten pak do akvária vylijeme. Z olšových šišek se postupně vyluhují prospěšné látky, které mírně zbarví vodu do hněda (podobně jako u akvarijních kořenů nebo dalších přírodnin je voda pak pro živočichy v akváriu přirozenější). Sběr je vhodné provádět až šišky dozrají, tedy od listopadu až do února, samozřejmě v co nejčistějším prostředí (vedle chemičky a silnic to nebude dobrý nápad). Šišky trhám přímo ze stromu, poté si je řádně vysuším a skladuji v suchu, aby nezačaly plesnivět. Co se dávkování týče, dávám na 100 litrů vody 4 až 5 kusů, jednou za měsíc pak obměňuji za nové.

„Proč využívat splachovací záchod v domě, když můžu chodit na záchod suchý na zahradu za barákem?“ A taky lidi fungovali. Člověk je tvor, který si usnadňuje práci, když je to možné. I naši dědové by si práci usnadnili, kdyby tyto technické a chemické možnosti měli. Netvrdím, že je to vždy dobře. Sám jsem s akvaristikou začínal před 20 lety a měl jsem sotva obyčejný vnitřní filtr a světlo se žárovkou. Jsem rád, za tyto zkušenosti, protože umím udržet v akvárku rovnováhu bez techniky (z 15 akvárek mám pouze 4 HighTech, ostatní jsou jen o základní technice, tedy světlo a filtr, jedno je pouze se světlem). A nemyslím si, že je dobře, když si akvarista začátečník nakoupí výbavu za desítky tisíc, do akvárka leje jeden přípravek za druhým, aniž by věděl proč. To je špatně. Ale použití jak technických, tak chemických vymožeností, bych určitě nezahazoval, když víme, co děláme. Sám mám doma nyní okolo 160 druhů akvarijních rostlin, pěstovaných především bez úprav vody v tvrdé brněnské vodě. Přesto některé druhy bych bez vymožeností, jako je CO2, nebo přidávání živin, neudržel na živu.

Ono se ani nedá porovnávat dobu před 40 lety s dobou dnešní z několika důvodů. Stačí si vzpomenout, jaké akvarijní rostliny byly k dispozici a spíš kolik druhů. A nemusíme ani tak hluboko do historie, stačí se podívat do 90 let, kdy v akvaristikách byly běžně dostupné akorát cryptocoryne, vallisneria, pár echinodorů, občas microsorum pteropus, egeria, ceratophyllum a java moss. A k tomu samozřejmě hromada neakvarijních rostlin, jako acorus a justicia shimperi. Vše nenáročné rostliny, rostoucí ve vodě tvrdé s pH nad 7. Což se nedá srovnávat s dnešní dobou, kdy jsou desítky vyšlechtěných rostlin. Ale i kdybychom opominuli šlechtěné, stále se dostaneme na stovky, ne-li tisíce druhů akvarijních rostlin z celého světa, které rostou v různých podmínkách a které by v naší vodovodní vodě nerostly. Proto je potřeba úprav vody, technických a chemických vymožeností. Netvrdím, že by si naši dědové neporadili. I oni používali sněhovou a děšťovou vodu, která má KH a GH na nule a kyselé pH, například kvůli přípravě vody na rozmnožování neonek. Stejně tak by si určitě neporadili bez úprav vody s rostlinami jako je Tonina apod. Sice by to asi neřešili reverzní osmózou nebo chemií, ale stejně by museli vodu upravit mícháním na potřebné pH.

Nic není černobílé a v akvaristice to platí obzvlášť. Pokud chci běžné akvárium, není problém ho udržet pouze se světlem a filtrací vody. Při troše zkušeností se dá vytvořit akvárium i bez filtru pouze se světlem, pokud vytvoříte správnou rovnováhu. Pokud ale chci náročnější rostliny, využití techniky a chemie se bude hodit.

Pemza je vyvřelá, velmi porézní hornina. Už z tohoto důvodu je jasné, že se vlastnosti budou lišit podle toho, z jakého ložiska pemza pochází. Do jaké míry se vlastnosti liší jsem netestoval, v tomto případě tedy čerpám z údajů výrobců. Většina uvádí vnitřní plochu okolo 700 m2 v litru produktu, Rataj uvádí u svého výrobku AquaDetox až 4080 m2 na litr.

Kterou pemzu tedy vybrat? Levnou Forestinu, nebo jinou dražší variantu?
Odpověď není jednoznačná a každý by si měl vybrat sám, jak uzná za vhodné. Všechny uvedené varianty totiž splní svůj účel. Seachem Matrix na mě osobně působí jako nejčistější pemza s „akorátní“ frakcí. Allfa Bio-M na mě působí dost podobně jako matrix. Rataj AquaDetox má větší rozpětí frakce, od drobnějších po větší kusy, ale násobně vyšší vnitřní plocha zní lákavě. Pemza Forestina vychází cenově nejlépe, jen je třeba ji pořádně přeprat (v poslední době šla její kvalita dolů). Její menší frakce může být nevýhodou v akváriích s větším množstvím odpadu (hnijící listy rostlin, ale i velké množství kořenů). Tato Pemza má pak tendenci sesedat, snáz se ucpe a sníží průtok vody. Proto jsem ji po letech nahradil za pemzu filtrační.

Filtrační média máme skladem na našem eshopu: SURPANshop.cz

Sady AquaGrower Complex a Complex Light jsou vhodné pro většinu akvárií.
Máte-li celkový nedostatek živin, včetně dusičnanů a fosforečnanů a akvárium s objemem vody nad 100 litrů, nejlépe se hodí sada Micro a Macro Complex.

Pro přírodní aquascapingové nádrže a všude tam, kde je vyžadován kompaktní pomalejší, avšak zdravý růst rostlin, je vyvinuto hnojivo Macro Scape, které doplníte mikroprvky Micro Complex nebo Micro Complex Light (Light je vhodné do akvárií s objemem do 100 litrů).

Pro akvária do 100 litrů je vhodná sada Micro a Macro Complex Light.

Pak jsou tu jednotlivá hnojiva AquaGrower pro akvaristy, kteří mají vyšší hodnoty některých makroprvků již ve vstupní (vodovodní) vodě a pro aquascapery hledající co nejlepší poměr makroprvků kvůli maximálnímu vybarvení rostlin nastavené na jejich podmínky.

Máte-li nedostatek mikroprvků v akváriu, ale hodně dusičnanů nebo fosforečnanů, zvolte si místo sady výše pouze mikroprvky (Micro Complex) a k tomu dle potřeby jednotlivé makroprvky, které Vám v akváriu chybí: draslík (Potassium), hořčík (Magnesium). K dispozici jsou samozřejmě i dusík (Nitrogen)  a fosforečnany (Phosphorus).

AquaGrowerováno! – ukázka rostlinných nádrží na hnojivech AquaGrower

K dispozici na eshopu máme testy vody JBL. Potřebujete-li přesto poradit s výběrem hnojiv, ozvěte se mi.

Z mnoha důvodů se může stát, že potřebujeme znát vlastnosti vody, kterou napouštíme do akvária. Ať už kvůli specifickým nárokům ryb, nebo z důvodu co nejlepšího nastavení hnojení pro rostliny. Nejsnazší možností, která je zároveň zdarma, je využití informací na webu vaší vodárny, kde se rozbor vody pro danou lokalitu nachází. Pokud ne, stačí požádat vodárnu o rozbor vody pro danou lokalitu e-mailem. Měření kvality vody podle norem pro pitnou vodu mají na starost akreditované laboratoře, výsledky jsou tak velmi přesné. Vzorky nejčastěji odebírají přímo u spotřebitelů (většinou školy, školky, firmy).

Akvarijní vodu v případě potřeby můžeme orientačně přeměřit akvarijními testy.

Termín „vodní restart“ jsem začal používat teprve nedávno, protože nejlépe vystihuje daný problém. Jak se může seknout počítač a je třeba jej restartovat, tak se může obrazně zaseknout akvárium. Pečlivější pozorovatelé si všimnou problému včas, tedy kdy rostliny, které hojně rostly po dlouhou dobu, najednou začnou stagnovat. Méně pečliví akvaristé si problému všimnou až v době, kdy v akváriu bují řasa nebo dochází k výraznému rozkladu rostlin.

Důvodů stagnace je nespočet, většina je spojená s nedostatečnou rovnováhou v akváriu. Od zanedbané údržby, kdy se v akváriu dlouhodobě hromadily odpadní látky, přes vyčerpání důležitých živin, nebo také nahromadění některých prvků, které blokují příjem dalších živin rostlinami.

Doporučuji změřit testem alespoň NO3, ať víme, na co si dát příště pozor (lepší by bylo změřit více parametrů, ale vysoké hodnoty dusičnanů NO3 jsou nejčastější příčinou problémů). Následně provedeme vodní restart. Což je výměna 50% vody v akváriu 2x až 3x v prvním týdnu. Tím snížíme případný nadbytek živin, odčerpáme nahromaděné odpadní látky a mnohdy dodáme alespoň malé množství prvků z vodovodní vody, které mohly naprosto chybět (Mg, Ca, ale také i NO3 – nemusí být jen nadbytek, ale také nedostatek). Následně zkontrolujeme dávkování hnojiv, jestli dáváme opravdu tolik, kolik máme a nepřehnojujeme. Zároveň zlepšíme údržbu a výměnu vody.

Tento jednoduchý způsob nápravy používám dlouhodobě jak u svých akvárií, tak jej doporučuji mnoho let akvaristům a v naprosté většině případů rychle zabere. Přesto je na vlastní nebezpečí, hlavně u citlivějších živočichů a rostlin. Potrápit může například rostliny rodu Cryptocoryne, především v případě, že se voda neměnila vůbec a najednou přijde opakovaná výměna. Pak může dojít k rozpadu listů, viz Kryptokorynová choroba.

Používáte-li japonský substrát, osvědčila se metoda hnojení s draslíkem. Tedy po založení akvária začínáme hnojit draslíkem (např.: AquaGrower Potassium, MasterLine Potassium). Po 1-2 týdnech začneme k draslíku přidávat mikroprvky (např.: AquaGrower Micro Complex, MasterLine I). Následně po 4 -12 týdnech od založení akvária vyměníme samostatný draslík za makroprvky (např.: AquaGrower Macro Complex, MasterLine II). Doba, po jaké začneme používat makroprvky, závisí na zvoleném substrátu, jeho obsahu makroživin a také obsahu makroživin ve vodním sloupci (možno ověřit testy nebo podle výrazného zpomalení růstu rostlin). Pokud budou hodnoty především dusičnanů NO3 nízké, je čas začít přidávat makroprvky. Nejčastěji k tomu dochází u Invital Soil (Platinum Soil) po 4 týdnech od založení akvária, u Yokuchi Soil cca po 4-6 týdnech od založení, u ADA Soil naopak mnohem později. Moje doporučení je začít na polovičních dávkách, než sedí na danou nádrž dle návodu na obale a časem případně přidat. Předem také mrkněte na web vašeho dodavatele vody. Rozbor vody je na webech vodáren k dispozici zdarma (pokud není, bude na vyžádání e-mailem).

Pokud vaše voda obsahuje vysoké hodnoty dusičnanů NO3, zvolíme místo komplexního makra pouze jednotlivé makro, bez dusičnanů (fosforečnany, draslík). Pokud potřebujete poradit, pošlete mi dotaz s rozborem z vodárny na e-mail: info@surpan.cz (žádostí o rozbory a dotazů chodí opravdu hodně, vydržte, jak to půjde, mrknu na to). Nastavení živin na vaše akvárium je v případě nákupu na našem e-shopu SURPANshop.cz zdarma.

U hnojiv AquaGrower nikdy nepřekračovat dávkování. Doporučuji dodržovat 50% výměnu vody každý týden.