Pár zajímavých otázek k akvaristice

Mnohé otázky, většinou od začínajících akvaristů, se stále opakují a tak jsem se rozhodl na pár velmi častých otázek, které se především v facebookových skupinách stále opakují, odpovědět. Některé zažité informace totiž mohou nadělat víc problémů, než si dovedeme představit.

Mnohdy se řešení najde snadno, neboť jde často o stále stejné problémy vyskytující se téměř každý den. Ať už jde o potíže se zakládáním akvária, nebo o dotazy týkající se nutnosti přidávání CO2 pro akvarijní rostliny, či jaké množství křemičitého štěrku pořídit do akvária, případně co dělat, když se přemnoží akvarijní šneci. Proto tento dnešní souhrn nejčastějších otázek v akvaristice, který doporučuji pročíst, i když vás zrovna žádný problém s akvárkem netíží.

Nejčastější dotazy v akvaristice:
(po rozkliknutí nadpisu se zobrazí odpověď)

1. Proč se musí pravidelně vyměňovat voda v akváriu?
Začneme pro mě nejméně oblíbenou otázkou. Hlavně když se v diskuzi objeví majitel akvária tvrdící, že už půl roku vodu neměnil a všechno funguje. Podle fotek akvária jde poznat, že toho moc nefunguje a že se časem jeho paví očka otráví přebytkem dusíkatých látek. Pravidelná výměna vody je totiž nutnost kvůli udržení stabilního a čistého akvária. V akváriu se rozkládají zbytky krmiv, ryby vytváří detrit, rostliny částečně odumírají, šneci umírají a z tohoto všeho jsou odpadní látky, které je potřeba z akvária dostat a vyměnit za čistou vodu. V přírodě také ryby nežijí ve stále stejné vodě o minimálním objemu. Krom vlivu na zdraví ryb má nadbytečné množství dusíkatých látek vliv na rostliny a podporuje růst sinic. Doporučuje se jednou za 7 až 14 dní vyměnit 1/4 až 1/3 objemu vody. Více o pravidelné údržbě akvária si můžete přečíst v článku: Jak provádět údržbu akvária.
2. Proč je akvárium ve tvaru koule nevhodné?
Hlavní problém je objem „koule“. Do tak malého akvária se žádná ryba nehodí a už vůbec ne závojnatka, nebo beta. To, že jste to viděli na obrázku prodejce neznamená, že je to vhodné nebo dostačují. Krom toho, že i s jednou rybou je akvárko přerybněné, tvar je sám o sobě nevhodný i kvůli výměně plynů a velikosti hladiny. Také do takového akvária nedostanete rozumnou techniku, čištění skla magnetem by mohlo být dobrým námětem na vtipné video. Krom toho tvar koule zkresluje tvary, je tedy nevhodný pro reálné zobrazení ryb a rostlin. Pokud chcete být dobrým akvaristou, kouli se obloukem vyhněte. Chcete-li dlouhodobě funkční akvárium bez výraznějších problémů, je třeba akvárium správně založit: jak správně založit akvárium .
3. Musím nutně dodávat do akvária CO2?
Určitě ne. CO2 se ve vodě v malém množství vyskytuje. Produkují jej ryby, dokonce i samotné rostliny v noci, kdy neprobíhá fotosyntéza. HiTech akvaristika, tedy s použitím CO2 setů je sice lákavá, mnozí začátečníci tak získali mylný dojem, že bez přidávání CO2 jejich akvárko nebude pěkné a rostliny neporostou. Jenže problém většinou není v nedostatku CO2, ale v nevhodném výběru akvarijních rostlin, které buď nejsou vyloženě akvarijní, nebo jsou náročné na množství CO2. Bohužel mnohdy takto špatně poradí i v mnohých akvaristikách, kde potřebují některé druhy rychleji prodat. Více o problematice v článku: CO2 v akvaristice.
4. Proč hnojit rostliny, když mi rostliny rostou?
Akvárium je uzavřený prostor a čím víc rostlin máte, tím rychleji rostliny spotřebují důležité živiny, které se vyskytují ve vodovodní vodě. Dusíkaté látky třeba vznikají z rybích exkrementů, ale mnohé důležité prvky nejsou obsaženy právě ani ve vodovodní vodě. A čím víc rostlin máte, tím víc je potřeba dodat živin. Časem se pak začínají na listech projevovat nedostatky prvků, což později může skončit úhynem rostliny. Samozřejmě jsou i rostliny nenáročné, které rostou snad každému (např. Anubias Barteri var. nana), ale i na těchto rostlinách se časem projevují nedostatky důležitých živin a rostlina může mít pokroucené listy, žluté fleky na listech, nebo černý povlak. Krom toho rostliny, které trpí nedostatkem důležitých prvků, jsou mnohdy náchylnější a mnohdy je začne zarůstat řasa. Jak a čím hnojit naleznete v článku: Akvarijní hnojiva.
5. Proč je lepší filtrace, než vzduchování u akvárií s rostlinami?
Vzduchování se používá především v odchovnách, kde je celkem dost ryb v jednom akváriu a nehraje se na rostlinky. Akvárium, kde máte rostliny, totiž vzduchování nepotřebuje. Pokud jsou rostliny alespoň trochu zdravé, vytváří pro ryby dostatek kyslíku, nemáte-li přerybněno. Vzduchování je tedy naprosto zbytečné a rušivé. Také pokud dodáváte do akvária CO2, může jej prudší vzduchování rychleji vyhánět z vody. Proto je lepší filtrace s rozumně umístěným vyústěním nebo rampou pod hladinou. Zároveň je potřeba filtrovat stále, filtr na noc nevypínat, filtr musí jet nonstop.
6. Proč mi nerostou rostliny, ale řase se daří?
Většinou je problém v nedostatečné údržbě, nebo jste zatím nepřišli na vyvážené množství: světlo – hnojivo – CO2. To platí i v případě, že CO2 nedodáváte. Ve vodě je obsaženo v menším množství, a tudíž silné světlo a nedostatek CO2 je problém. Když je světlo na nenáročné rostliny, je třeba uzpůsobit dávky OC2 a hnojiva. Pokud svítíte hodně, je třeba přidat hnojiv a CO2. Jednoduše řečeno, pravidelná údržba a najít optimální množství světla, hnojiva a CO2. Pak se bude rostlinám dařit, a tudíž řasa by neměla být problém. Samozřejmě to zní jednoduše, praxe je mnohem náročnější. A proto je akvaristika tak krásná. Obsáhlejší článek o tom, proč nerostou akvarijní rostliny, najdete pod odkazem: Nerostou mi akvarijní rostliny. Důležité je také se vyhnout rostlinám, které nejsou vhodné pro dlouhodobější růst pod vodou: Neakvarijní rostliny a zvolit rostliny, které jsou nenáročné: Akvarijní rostliny pro začátečníky.
7. Proč se mi přemnožují šneci a jak se jich zbavit?
Otázka je stále stejná a pravidelná: „Jak se mám zbavit šneků, přemnožili se mi a žerou mi rostliny“. Měl jsem za léta, co se věnuju akvaristice a především rostlinám hodně druhů šneků a žádný se mi nepřemnožil a nikdy mi nežral rostliny. Ani okružák, ani levatka. Akvarijní šneci jsou totiž v akváriu prospěšní, likvidují řasy, zbytky krmiv, umírající listy rostlin nebo mrtvé rybky. Nezažil jsem, že by šnek likvidoval zdravou rostlinu nebo list. Krom toho se počet šneků odvíjí od prostředí, pokud překrmujete, šneci se mají skvěle a přemnoží se. Jak jsem již psal, likvidují jen „nemocné“ rostliny. Krom toho jsou dobrým ukazatelem stavu akvária. Pokud šneci vymírají, je to jasná ukázka, že je potřeba hledat příčinu, nebo brzy dojde i na ryby. Takže je nezatracujte. Jsou pro vaše akvárium důležití. Více informací o akvarijních šnecích: Šneci v akváriu.
8. Musím pod akváriem podložku, není to zbytečné?
Podložka pod akvárium je nepostradatelná. Stojí maximálně pár stovek u velkých akvárií a může zabránit dost nepříjemným nehodám. Každá dřevotřísková nebo dřevěná police se časem prohýbá a sklo akvária, na které působí velký tlak, se přizpůsobuje tvaru. Ale jen velmi krátce. Pak prostě praskne. Takových akvárií, kde nebyla podložka, i třeba ve zdi i kvůli drobné nerovnosti jsem viděl na fotkách od akvaristů několik a věřte mi, že nechcete zažít prasklé akvárium. Jako podložka se používá tvrzený polystyren nebo karimatka. Vše musí mít dostatečnou tloušťku podle podkladu. Přesto je třeba vybrat pevný a rovný podklad. Ani podložka není všemocná.
9. Proč bych neměl do akvária neustále 'vrtat'?
Akvárium je složitý systém. Aby vše fungovalo tak, jak má, je třeba se o něj starat. U akvaristiky je velmi důležité být trpělivý. Pokud se nějaké rostlině nedaří, nepřesazujte ji stále, dejte jí čas. Mnohdy úplně opadá a teprve poté začne znova růst. Vyvarujte se i častým zásahům do dna. Krom rozkalení se do vody dostanou látky nebezpečné pro ryby. Snažíte se zbavit řasy? Nevzdávejte se po týdnu. Mnohdy boj trvá měsíce, než akvarista pochopí, co bylo špatně a co nakonec pomohlo. U řas je třeba velká trpělivost, neboť musíte zlepšit prostředí a každé zlepšení je třeba sledovat klidně i 14 dní, jestli to k něčemu bylo, abyste věděli, co pomohlo.
10. Proč je lepší větší akváriu i pro začátečníka?
Udržet v akváriu rovnováhu je náročné i pro zkušené akvaristy. A čím větší akvárium, tím lépe se rovnováha udržuje. I mírná změna prostředí může mít negativní dopad na zdraví ryb a růst rostlin. Ať jde o překrmení, udržení stálé teploty, chemismu vody, atd. Malé rostlinné akvárko o objemu 30 litrů sám mám a je s ním mnohem víc starostí než s akváriem větším (120 litrů). Problém je v tom, že si mnozí chtějí akvaristiku vyzkoušet s minimální investicí, jestli se jim bude dařit. Jenže brzy se zklamou a přitom u akvária nad 100 litrů by nemuselo být tolik problémů a mohlo by se jim víc dařit. Stejně časem budete chtít větší. Za mě tedy akvárium alespoň o objemu 100 litrů.
11. Proč mám dát Betu (bojovnice pestrá) do většího akvária, když v akvaristice je v sotva litru vody?
Deset miniaturních „skleniček“ a v každé z nich bojovnice (betta splendens). To je častý obrázek v akvaristikách. Samci totiž nemohou být spolu a kvůli úspoře místa jsou v akvaristikách mnohdy i v plastových kelímcích. Jenže tam se počítá s rychlým prodejem. Ne, že je pak budete mít doma také v malém kelímku. Bojovnice sice v přírodě žije mnohdy v relativně horších podmínkách, proto má i labyrint. Jenže tam žije v rýžových polích, kde má hodně prostoru, ale s nízkou výškou vodního sloupce. Proto jsou „mini nádoby“ pro bojovnici nevhodné. Bohužel chybu mnohdy začínající akvaristé poznají až po jejím úmrtí. Minimální objem pro tuto rybku by měl být 20 litrů, pro pár minimálně 30 litrů, ovšem za větší akvárium bude ráda. A akvárium by mělo být dobře zarostlé živými rostlinami.
12. Kolik kg křemičitého štěrku mám koupit do akvária?
Vypočítat množství křemičitého štěrku s frakcí 2 až 4 mm (u jiných, hlavně lehkých se bude výpočet lišit), díky vzorečku je snadné. Pokud tedy mám 54 litrové akvárium o rozměru (délka 60 cm, šířka 30 cm, výška 30 cm, chci výšku štěrku (v) 5 cm), poslouží výpočet: (d60xš30xv5)/650 = 13,85 kg křemičitého štěrku.
13. Jak poznám, kterou mám rostlinu?
K tomuto účelu nebo i pro výběr „správných“ rostlin do vašeho akvária s možností výběru podle jejich vlastností nebo vzhledu, vznikl atlas akvarijních rostlin. Pomoci může i Herbář submerzních listů akvarijních rostlin.
14. Mám něco dát pod těžké kameny v akváriu při zakládání?
Pod menší kameny a kořeny usazené ve štěrku není nutné nic dávat. Ale při použití velkých a těžkých dekorací je dobré váhu rovnoměrně rozprostřít, aby se tlak nesoustředil na jednu část skla a nedošlo tak k poškození. Opět se často používá karimatka, nebo tvrzený polystyren. Protože jde ale o jinak plovoucí materiál, je potřeba jej dobře připevnit. Může se totiž stát, že po napuštění vody do akvária, se polystyren nadzvedne a celý scape půjde k šípku.
15. Za jak dlouho umírají ve filtru nitrifikační bakterie?
Především z důvodu výpadku proudu se mnohdy řeší, jak dlouho vydrží ve filtru „ty dobré“ nitrifikační bakterie. Po první hodině se nitrifikační bakterie přestávají množit. Po asi třech hodinách přestává fungovat proces nitrifikace. Kvůli nedostatku kyslíku pak bakterie umírají asi po 12 hodinách a začnou se rozkládat. Po asi 24 hodinách dochází k přesycení filtrační hmoty rozkládajícími se bakteriemi a voda začíná být toxická. Takový filtr po zapnutí způsobí otravu rybám. Proto je i vypínání filtru na noc úplná blbost. A co pak, když proud nejel? Do cca 1 až 2 hodin bych to neřešil. Po 3 hodinách a více hodinách je třeba filtr propláchnout v akvarijní vodě (v kyblíku mimo akvárium, vodu pak do akvária nevracet). Pokud filtr nejel delší dobu, je potřeba jej pořádně proprat a případně přidat násadu pro nitrifikační bakterie (osobně nepoužívám, zaběhne se bez potíží sám). Určitě ale lepší propraný nezaběhnutý filtr, než plný rozkládajících se bakterií.
16. Mohu dávat do akvária sůl?
Sůl se dříve v akváriu používala jako prevence a hlavně léčba. Dnes ale máme kvalitní léčiva (nutno konzultovat s veterinářem). Je zbytečné vést dlouhé diskuze o tom, zdali dávat sůl do běžného sladkovodního akvária. Za mě nedávat a už vůbec ne kuchyňskou. Kvalitní sůl (mořská, směs solí) se používá do brakického akvária nebo specifického biotopního akvária. Tam smysl má a slouží k úpravě vody (zvýšení vodivosti, tvrdosti). V běžném akváriu, může napáchat mnoho škod především na rostlinách. Sůl také prudce zvyšuje vodivost vody. Rozsáhlejší článek o soli v akvaristice, proč není vhodná do rostlinných akvárií, ani jako léčba nemocí akvarijních ryb a ani jako prevence, najdete v článku: sůl v akvaristice.
17. Kořen mi zbarvil vodu, co s tím mám dělat?
Zbarvení vody kořenem je ve většině případech prospěšné, především pokud jde o tropické dřevo, ze kterého se vylučují huminy a třísloviny. Tato voda je pak pro rybky vhodnější než voda čistá jako křišťál. Udržet zbarvení vody v rozumné míře se dá pravidelnou výměnou vody, takže alespoň nezanedbáte údržbu. Osobně nejraději používám kořeny Mangrove, které neplavou, nebo kořeny z vinné révy (ty je nutné delší dobu máčet, aby se ponořily).
18. Proč nedávat do akvária vápenec?
Vápenec zvyšuje tvrdost vody a pH. Ne vždy to musí být nutně na škodu, neboť záleží na tom, jakou máte vsutpní vodu (tedy tu, kterou chcete použít) a také na tom, jaký druh akvária chcete mít. Většina rostlin totiž preferuje pH pod 7. Samozřejmě pár malých kamenů ve větším akváriu nemusí být problém. Velmi důležité pro rostliny ale je, aby dno neobsahovalo vápenec. Jak zjistit, jestli váš kámen nebo štěrk na dno obsahuje vápenec? Stačí udělat rychlý test s octem. Pokud kámen nebo štěrk šumí, obsahuje vápenec. Viz video:

19. Dá se použít do akvária dešťová voda?
Ano, dá. Podle měření je dost podobná destilované vodě, akorát má kyselé pH, místo neutrálního. Pokud jste schopni sbírat dešťovku v čistém prostředí a potřebujete v akváriu snížit pH, tohle je docela dobré řešení. Nepoužívám tedy dešťovku samotnou, ale ředím ji podle potřeby s vodovodní vodou. Dešťovku nesbírejte v prašném prostředí, tedy ve městech, nebo vedle chemiček. Naopak je potřeba sběr v čistém prostředí. Také je dobré vodu co nejdřív využít a dlouho neskladovat, případně v chladu a temnu. Nesbírejte vodu hned od začátku deště, ale chvíli počkejte, než se s deštěm splaví z ovzduší ten největší prach. Vyhněte se také sběru vody přes měděné okapy, nejlepší budou asi okapy plastové. Nakonec jen vodu přeliji přes síťku pro zachycení nečistot.
20. Jak v létě efektivně chladit akvárium?
V letním období se stává, že teplota vody v akváriu dosáhne mezní hranice, kdy pak hrozí, že vaše rybky, ale i rostliny nemusí takovou teplotu zvládnout. Pak je potřeba zasáhnout a pomocí osvědčených metod rozumně teplotu vody snižovat. Jak efektivně chladit vodu v akváriu jsem rozepsal v článku: Jak chladit akvárium.
22. Bílý povlak na listech akvarijních rostlin, co to je?
Bílý povlak, na dotyk jakoby na listech rostlin byl přilepený písek. Tomuto jevu se říká biogenní odvápnění a vzniká v nádržích, kde je nedostatek plynného CO2 a rostliny tak využívají hydrogenuhličitany. Především starší listy jsou pak pokryty hrubým bílým povlakem uhličitanu vápenatého CaCO3. V tomto případě pomůže snížení intenzity osvětlení. Biogenní odvápnění může nastat ale i v případě, že je ve vodě CO2 nadbytek, jenže kvůli slabému osvětlení, nemůže být využito k fotosyntéze. Pak je potřeba snížit množství plynného CO2 ve vodě, nebo posílit osvětlení akvária.
23. Bílá řasa - co je to za druh a jak se jí zbavit?
Častým dotazem akvaristů se stala bílá řasa, kterou nikde na netu nemohou najít. On je to totiž takový malý chyták. Původní vzhled řasy totiž nebyl bílý, ale byla většinou černá nebo zelená, čehož si akvarista nemusel ani všimnout. Jenže používáním tekutého uhlíku (CO2 vital, Flourish Excel, PMFE, roztok glutaraldehydu) nebo i peroxidu vodíku, řasa prostě zbělala a zdechla. Růst tedy už nebude, odstranit ji můžete z dekorací mechanicky. Z rostlin se nemusí podařit její opatrné odstranění, pak by bylo lepší zlikvidovat celý list.

25. Jak vyčistit CO2 difuzor zanesený řasou?
Jednou za čas, přesněji podle potřeby, kdy dojde k viditelnému zanesení keramické části CO2 difuzoru, je třeba difuzor očistit. Ucpaný difuzor může způsobit různé škody na CO2 systému, jako je protržení hadičky nebo prasknutí plstového CO2 difuzoru ve spoji. PRoto je potřeba jej pravidelně kontrolovat a čistit. Jak takový difuzor vyčistit rychle a efektivně? Návod včetně videa jsem připravil na: Jak vyčistit CO2 difuzor.
26. Jak nalepit na akvárium samolepicí folii bez kazů a bublin?
Pokud se rozhodnete použít samolepicí folii na přímo, pravděpodobně pod ní zůstane mnoho malých bublinek, které rozhodně na kráse nepřidají. Aby pozadí bylo bez bublinek a kazů, vznikl videonávod, který s pozadím bez bublin pomůže: jak nalepit samolepicí folii bez bublin.
27. Mohou být spolu rostliny rodu Cryptocoryne a Vallisneria v jednom akváriu?
Dost často se setkávám s dotazem, jestli Cryptocoryne a Vallisneria, případně Sagittaria mohou být ve stejném akváriu, že se akvarista někde doslechl o tom, že se rostliny nesnáší. Odpověď zní, ano, mohou být ve stejném akváriu. Zkoušel jsem několikrát dát tyto rostliny do stejného akvária a několikrát i vedle sebe. Po roce ale nastal zlom a najednou můžeme pozorovat, jak se rostlinám daří méně, jak v místě dotyku listů jsou v listech dírky. Není to sice vždy, ale už jsem tento problém párkrát pozoroval. Jenže jsem usoudil, že nejde o nevraživost mezi těmito druhy, protože víc než rok rostly vedle sebe, ale spíš jde o to, že se rostliny silně rozrostly a mají potřebu zaujmout větší prostor pro svůj rozvoj a pro čerpání živin. Krom toho vytlačení rostlin může probíhat i celkem nenápadně a to ve dně, kde například Cryptocoryne podsune kořeny pod Vallisnerii a té pak živiny pochybí. A protože cryptošky mají časem rozsáhlý kořenový systém, může se stát, že začne odcházet Vallisnerie klidně 30 cm vzdálená. Řešení je jednoduché. Klidně můžete mít tyto rostliny společně, klidně i blízko sebe, ale pokud jde o akvárium, které plánujete mít se stejnými rostlinami po dlouhá léta bez nějakých větších změn, zajistěte každému druhu dostatek prostoru a zamezte tomu, aby některý druh mohl odebírat živiny jinému.
28. Jak vyměnit nevhodné dno v akváriu?
Vhodný štěrk do společenského nebo rostlinného akvária je křemičitý a přibližně s frakcí 2 až 4 mm. V menší frakci mohou mít rostliny problémy s růstem, ve větší rostliny hůř drží, do dna zapadají zbytky potravy, kde místo toho, aby je některý živočich spotřeboval, tak tlejí. Krom toho se často setkávám hlavně u začínajících akvaristů s nevhodným výběrem štěrku, neboť obsahuje vápenec, který není pro růst rostlin vhodný (jak poznat vápenec – otázka 18.). A ano, tento štěrk vám s klidným srdcem prodají i ve většině akvaristik. A protože většina začínajících akvaristů, co si pořídí nevhodný štěrk, zjistí problém až po založení akvária, je dobré si sepsat návod, jak štěrk vyměnit za ten správný. O nevhodnosti plastových rostlin, místo živých, se ani nyní rozepisovat nebudu. Jak budete mít připraven nový křemičitý štěrk a živé rostliny, odpojte všechnu akvarijní elektrotechniku a odeberte část vody z akvária do nádoby, kam vložíte ryby a živé rostliny z akvária (pokud byly). Zbytek vody z akvária (u zajetého akvária čím víc, tím lépe) pak přečerpejte do dalších nádob, bude se hodit, opět ji použijete. Z akvária odeberte techniku, dekorace a původní štěrk. Filtr pak co nejrychleji zapněte v nádobě s rybami, ale s rozumným prouděním, případně v jiné nádobě s akvarijní vodou (pokud je filtr zajetý, nevypínejte jej na víc než 30 minut, pokud se tak stalo, před vložením do akvária jej propláchněte v pár litrech vody z akvária, kterou už do akvária nevracejte). Když máte akvárium prázdné, vložte do něj nový křemičitý štěrk (propraný od nečistot v čisté vodě), vrstva štěrku by měla být v přední části akvária okolo 4 – 5 cm, u zadní stěny akvária by měla mít cca 6 – 10 cm (u malých nádrží 6 cm). Pak na dno položíme talířek, na který budeme nalévat vodu zpět z nádoby (původní vodu z akvária bez ryb), abychom si nerozvrtali upravené dno. Napustíme akvárium do 1/3. Vložíme zpět techniku (zatím nezapínáme), usadíme dekorace (kámen, kořen), pak zasadíme živé rostliny, dolijeme původní vodu, případně část vody můžeme použít čerstvou z vodovodu (nejlépe max. 1/4). Po napuštění celého akvária můžeme techniku zapnout (čím kratší dobu bude filtr vypojen, tím lépe, takže je dobré vše udělat co nejrychleji). Po několika hodinách, kdy již je v akváriu nový štěrk, živé rostliny, funkční filtr, topítko a svítí osvětlení, je možné vrátit ryby zpět do akvária. Doporučil bych pak hlídat stav dusitanů NO2 a dusičnanů NO3 pomocí akvarijních testů a určitě první měsíc akvárium víc hlídat a dodržovat pravidelnou výměnu vody s odkalováním (cca 1/4 vody týdně). A pak samozřejmě dodržovat pravidelnou údržbu akvária: jak na údržbu akvária.
29. Co je to nitrifikace?
Nitrifikace je zjednodušeně přeměna amoniaku NH3 na dusitany NO2 a poté na dusičnany NO3. Tento proces probíhá pomocí bakterií ve filtru a ve dně akvária. Amoniak vzniká rozkladem zbytků krmiv, také z odumřelých částí rostlin, z výkalů a uhynulých živočichů a je nebezpečný pro osazenstvo (hrozí otrava). Proto je důležité nedávat ryby do akvária hned po založení, neboť nitrifikace ještě nefunguje a ryby se mohou otrávit (ryby doporučuji vložit po cca 4 týdnech, proces se dá uspíšit použitím vody nebo filtru z funkčního akvária). Během prvních 14 dní se pomocí bakterií začne amoniak přeměňovat na dusitany, které jsou ale stále škodlivé a může opět dojít k otravě živočichů. Pak nastoupí na řadu jiný druh bakterií, které přeměňují dusitany NO2 na méně škodlivé dusičnany NO3, které spotřebovávají akvarijní rostliny pro svůj růst. Pokud je tedy rostlin dostatek, akvárium není přerybněné a pravidelně děláte údržbu (výměna vody, funkční filtr), jste na dobré cestě, jak se vyhnout otravě živočichů dusíkatými látkami. Další možnosti, jak snížit obsah dusíkatých látek ve vodě najdete v článku: jak se zbavit dusíkatých látek v akváriu.
30. Mám hnojit akvarijní rostliny a přidávat plynné CO2?
Podle náročnosti a množství rostlin (čím víc rostlin, tím větší je spotřeba živin) je dobré zvážit přidávání živin rostlinám. Jednoduchý přehled, jestli hnojit, či nikoliv, se dočtete níže.

Více o hnojivech, které jsem vyzkoušel a které používám, najdete na: Jak a čím hnojit akvarijní rostliny.

31. K čemu jsou dobré olšové šišky a kdy je sbírat?
Olšové šišky (Black Cones) jsou dobrým pomocníkem pro živočichy v akváriu. Obsahují totiž huminy a třísloviny (taniny), které mimo jiné, chrání sliznici ryb a podporují vitalitu živočichů v akváriu (často se olšové šišky používají u krevet). Vložit je můžete buď přímo do akvária, kde zpočátku budou plavat a později se ponoří, nebo si můžeme připravit roztok v nádobě a ten pak do akvária vylijeme. Z olšových šišek se postupně vyluhují prospěšné látky, které mírně zbarví vodu do hněda (podobně jako u akvarijních kořenů je voda pak pro živočichy v akváriu přirozenější). Sběr je vhodné provádět až šišky dozrají, tedy od listopadu až do února, samozřejmě v co nejčistějším prostředí (vedle chemičky a silnic to nebude dobrý nápad). Šišky trhám přímo ze stromu, poté si je řádně vysuším a skladuji v suchu, aby nezačaly plesnivět. Co se dávkování týče, dávám na 100 litrů vody 4 až 5 kusů, jednou za měsíc pak obměňuji za nové.
32. Proč využívat techniku a chemii, když to naši dědové zvládli i bez toho?

„Proč využívat splachovací záchod v domě, když můžu chodit na záchod suchý na zahradu za barákem?“ A taky lidi fungovali. Člověk je tvor, který si usnadňuje práci, když je to možné. I naši dědové by si práci usnadnili, kdyby tyto technické a chemické možnosti měli. Netvrdím, že je to vždy dobře. Sám jsem s akvaristikou začínal před 20 lety a měl jsem sotva obyčejný vnitřní filtr a světlo se žárovkou. Jsem rád, za tyto zkušenosti, protože umím udržet v akvárku rovnováhu bez techniky (z 15 akvárek mám pouze 4 HighTech, ostatní jsou jen o základní technice, tedy světlo a filtr, jedno je pouze se světlem). A nemyslím si, že je dobře, když si akvarista začátečník nakoupí výbavu za desítky tisíc, do akvárka leje jeden přípravek za druhým, aniž by věděl proč. To je špatně, ale použití jak technických, tak chemických vymožeností, bych určitě nezahazoval, když vím, co dělám. Sám mám doma nyní okolo 160 druhů akvarijních rostlin, pěstovaných především bez úprav vody v tvrdé brněnské vodě. Přesto některé druhy bych bez vymožeností, jako je CO2, nebo přidávání živin, neudržel na živu.

Ono se ani nedá porovnávat dobu před 40 lety s dobou dnešní z několika důvodů. Stačí si vzpomenout, jaké akvarijní rostliny byly k dispozici a spíš kolik druhů. A nemusíme ani tak hluboko do historie, stačí se podívat do 90 let, kdy v akvaristikách byly běžně dostupné akorát cryptocoryne, vallisneria, pár echinodorů, občas microsorum pteropus, egeria, ceratophyllum a java moss. A k tomu samozřejmě hromada neakvarijních rostlin, jako acorus a justicia shimperi. Vše nenáročné rostliny, rostoucí ve vodě tvrdé s pH nad 7. Což se nedá srovnávat s dnešní dobou, kdy jsou desítky vyšlechtěných rostlin. Ale i kdybychom opominuly šlechtěné, stále se dostaneme na stovky, ne-li tisíce druhů akvarijních rostlin z celého světa, které rostou v různých podmínkách a které by v naší vodovodní vodě nerostly. Proto je potřeba úprav vody, technických a chemických vymožeností. Netvrdím, že by si naši dědové neporadili. I oni používali sněhovou a děšťovou vodu, která má KH a GH na nule a kyselé pH, například kvůli přípravě vody na rozmnožování neonek. Stejně tak by si určitě neporadili bez úprav vody s rostlinami jako je Tonina apod. Sice by to asi neřešili reverzní osmózou nebo chemií, ale stejně by museli vodu upravit mícháním na potřebné pH.

Nic není černobílé a v akvaristice to platí obzvlášť. Pokud chci běžné akvárium, není problém ho udržet pouze se světlem a filtrací vody. Dá se při troše zkušeností vytvořit akvárium i bez filtru pouze se světlem, pokud vytvoříte správnou rovnováhu. Pokud ale chci náročnější rostliny, využití techniky a chemie se bude hodit.

33. Je obyčejná pemza stejná jako produkty Matrix, Bio-M a AquaDetox?

Pemza je vyvřelá, velmi porézní hornina. Už z tohoto důvodu je jasné, že se vlastnosti budou lišit podle toho, z jakého ložiska pemza pochází. Do jaké míry se vlastnosti liší jsem netestoval, v tomto případě tedy čerpám z údajů výrobců. Většina uvádí vnitřní plochu okolo 700 m2 v litru produktu, Rataj uvádí u svého výrobku AquaDetox až 4080 m2 na litr.

Poměrně velký rozdíl je ve vzhledu, což si můžete porovnat sami na fotografii. Na fotografii lze také vidět rozdíly ve frakci, čistotě a pravděpodobně i vytříděnosti. Rozdíly jsou na pohled značné, Seachem Matrix a Allfa Bio-M bude stačit pouze mírně opláchnout od prachu, Pemzu Forestina a Rataj AquaDetox bude třeba pořádně propláchnout.

Kterou pemzu tedy vybrat? Levnou Forestinu, nebo jinou dražší variantu?
Odpověď není jednoznačná a každý by si měl vybrat sám, jak uzná za vhodné. Všechny uvedené varianty totiž splní svůj účel. Seachem Matrix na mě osobně působí jako nejčístější pemza s „akorátní“ frakcí. Allfa Bio-M na mě působí dost podobně jako matrix. Rataj AquaDetox má větší rozpětí frakce, od drobnějších po větší kusy, ale násobně vyšší vnitřní plocha zní lákavě. Pemza Forestina vychází cenově nejlépe, jen je třeba ji pořádně přeprat (v poslední době ale její kvalita klesá). Její menší frakce může být nevýhodou v akváriích s větším množstvím odpadu (uhnívající listy rostlin, ale i velké množství kořenů). Tato Pemza má pak tendenci sesedat, snáz se ucpe a sníží průtok vody. V běžném akvárku funguje, i když není certifikována jako filtrační pemza. Do HighTech nádrží bych ale použil pemzu filtrační.

Filtrační média máme skladem na našem eshopu: SURPANshop.cz

34. Chci si pořídit hnojivo AquaGrower, ale netuším které lahve zvolit?

Sady AquaGrower Complex a Complex Light jsou vhodné pro většinu akvárií.
Máte-li celkový nedostatek živin, včetně dusičnanů a fosforečnanů a akvárium s objemem vody nad 100 litrů, nejlépe se hodí sada Micro a Macro Complex: (sada Complex 500 mlsada Complex 1000 ml).

Pro přírodní aquascapingové nádrže a všude tam, kde je vyžadován kompaktní pomalejší, avšak zdravý růst rostlin, je vyvinuto hnojivo Macro Scape, které doplníte mikroprvky Micro Complex nebo Micro Complex Light (Light je vhodné do akvárií s objemem do 100 litrů).

Pro akvária do 100 litrů je vhodná sada Micro a Macro Complex Light: (sada Complex Light 500 mlsada Complex Light 1000 ml).

Pak jsou tu jednotlivá hnojiva AquaGrower pro akvaristy, kteří mají vyšší hodnoty některých makroprvků již ve vstupní (vodovodní) vodě a pro aquascapery hledající co nejlepší poměr makroprvků kvůli maximálnímu vybarvení rostlin nastavené na jejich podmínky.

Máte-li nedostatek mikroprvků v akváriu, ale hodně dusičnanů nebo fosforečnanů, zvolte si místo sady výše pouze mikroprvky (Micro 500 mlMicro 1000 ml) a k tomu dle potřeby jednotlivé makroprvky, které Vám v akváriu chybí: draslík (Potassium 500 mlPotassium 1000 ml), hořčík (Magnesium 500 mlMagnesium 1000 ml). K dispozici jsou samozřejmě i dusík (Nitrogen 500mlNitrogen 1000 ml)  a fosforečnany (Phosphorus 500 mlPhosphorus 1000 ml).

AquaGrowerováno! – ukázka rostlinných nádrží na hnojivech AquaGrower

K dispozici na eshopu je také kompletní sada kvalitních testů vody JBL. Potřebujete-li přesto poradit s výběrem hnojiv, ozvěte se mi.

Pro ty, kteří se chtějí o akvaristice a pěstování rostlin dozvědět víc, jsou na tomto webu připraveny desítky článků. Případně si přidejte odběr na YouTube, kde postupně připravuji různé návody. Staňte se i fanouškem surpanblogu na facebooku, abyste nepřišli o novinky na webu.

[an error occurred while processing the directive]

2 thoughts on “Pár zajímavých otázek k akvaristice

Vašek

Reply

Jak má být umístěné vyústění filtrace?

3. 5. 2022 at 1:32 pm

Jirka

Reply

Díky. S akvaristikou začínám a tyto články jsou pro mne nepostradatelným zdrojem informací…

3. 5. 2022 at 1:32 pm

Leave A Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.