Rostlinné akvárium – jak a čím hnojit?

Aby každá rostlina dobře rostla, potřebuje živiny. V akváriu tomu není jinak. Na trhu je ale velké množství hnojiv pro akvarijní rostliny, některá kvalitní, některá průměrná, a aby to náhodou nebylo úplně snadné, každý máme jinou vstupní vodu s různými parametry a obsahem potřebných živin.

A když ještě zmíním, že problémy nastávají nejen při nedostatku živin, ale také při jejich nadbytku, kdy dochází k blokaci příjmu některých prvků rostlinami, mimo to je dobré udržovat alespoň částečně určitý poměr mezi živinami, může se zdát přihnojování akvarijních rostlin jako velmi složitá činnost. Velkou část potíží za nás vyřešili výrobci kvalitních hnojiv a na nás už zbývá jen vychytat dávkování a vytvořit v akváriu rovnováhu mezi osvětlením a živinami.

Za dobu, co se věnuji akvarijním rostlinám, jsem si vyzkoušel desítky levných i dražších hnojiv při různých podmínkách na stovkách různých rostlin. Mimo jiné beru v potaz zpětnou vazbu od dalších akvaristů, abych mohl lépe zhodnotit hnojiva ve více podmínkách.

Zázračná hnojiva, která bez rozmyslu nalijete do akvárka a najednou budete mít luxusní rostlinné akvárium, neexistují. Tak to prostě nefunguje. Vždy je potřeba vychytat dávkovaní podle množství a druhů rostlin, intenzity a délky osvětlení a podle toho jestli přidáváme CO2 z láhve nebo ne. Kvalitní hnojiva většinou mají vychytanější dávkování pro více typů akvárií a zároveň se dávkují denně před rozsvícením akvária. Což rostliny ocení, především ty náročnější. Tohle jsou v podstatě nejdůležitější základní informace o hnojení, které zajistí zdravé rostlinné akvárium bez řas.

Že je potřeba hnojit s rozmyslem tedy již víme. Znamená to, že pokud máme plné akvárium rychle rostoucích rostlin, tak je spotřeba živin o dost vyšší, než v akváriu s pár kusy pomalu rostoucích rostlinOd čeho se tedy odrazit? Vždycky jsem začínal s dávkováním podle výrobce daného hnojiva a to nejmenší uvedenou dávkou pro daný typ akvária (přidat se v případě potřeby dá vždycky). Důvod je prostý. Projevy nedostatku živin jsou v podstatě stejné, jako když přehnojíte, neboť rostliny se k živinám nedostanou. Což mnohdy bez testování vody může vést k mylnému dojmu, že je živin málo, tak musíme přidat, protože pak se budou mít rostliny určitě lépe. Což vede ještě k většímu přehnojení a zhoršení situace. Jenže i tohle má jednoduché řešení a tím je pravidelná výměna vody, která zabrání hromadění některých prvků v nadlimitní míře. A poslední drobnost je, že pokud vím, že mám ve vstupní vodě hodně dusičnanů (brněnská voda má cca 30 mg/l), tak dusík prostě nepřidávám. Nyní k samotným hnojivům.

PMDD

PMDD (z anglického překladu něco jako „hnojivo chudého muže“) je „sada“ několika sáčků obsahující makro a mikro prvky pro zdárný růst rostlin. Doporučuji vždy namíchat zvlášť makroprvky do samostatné lahvičky a do druhé mikroprvky. Osobně jsem si dával zvlášť ještě KNO3 a případně i KH2PO4, které není součástí základní sady.


 Prodává se jako sypká směs v několika sáčcích, ze kterých si pak doma namícháte „čerstvé“ hnojivo. Pro namíchání mikroprvků používejte destilovanou vodu, pro makroprvky stačí vodovodní. Cena do 50 Kč za jednu dávku, což vystačí asi na měsíc do tříset litrového rostlinného akvária.


Dávkování PMDD dle výrobce: denně, nejlépe ráno 1 až 2 mililitry pro běžná akvária, 3 až 5 mililitrů pro rostlinná akvária a to z každé lahvičky (mějte zvlášť makro i mikro prvky). Vybrat si můžete buď to PMDD s Tenso cocktailem vhodné pro akvária s kyselou vodou (pH <7), nebo PMDD plus vhodné i pro akvária se zásaditou vodou (pH >7).

Jak jsem PMDD dávkoval já: PMDD jsem přidával do většiny svých rostlinných akvárií, jak k nenáročným rostlinám (bez přidávání CO2), tak k rostlinám středně náročným s přídavkem CO2. Vodu mám „brněnskou“, která je docela tvrdá, pH přibližně 7,6, v akváriích s CO2 se pH snížilo na nějakých 7,2 až 7,4. Obsah dusičnanů NO3 se ve vstupní vodě pohyboval něco mezi 30 až 40 mg/l, což je hodně. Když jsem PMDD pořídil poprvé, zkusil jsem jak PMDD Plus, tak s Tenso. Mým předpokladem bylo kvůli parametrům vody, že PMDD Plus bude jasná volba. Nakonec to dopadlo naopak a lepších výsledků jsem dosáhl při použití PMDD s Tenso cocktailem. I tak bylo nutné zkoušet, co mým akváriím bude vyhovovat nejvíc. Ze začátku jsem se nevyhl ani zelené řase. Po pár měsících se mi povedlo dosáhnout rovnováhy mezi světlem a živinami, rostlinám se začalo lépe dařit, řasy postupně ustupovaly, až zmizely úplně. Co zabralo? PMDD s Tenso jsem přidával denně, ráno před rozsvícením akvária. Do nádrží s velkým podílem rychlerostoucích rostlin jsme dával přibližně 3 – 4 ml mikroprovků, stejně tak 3 – 4 ml makroprvků. Obě složky jsem si míchal jednotlivě. Kvůli vyššímu obsahu NO3 ve vodě jsem si připravil třetí lahev se složkou KNO3 (je součástí obou PMDD), abych mohl přidávat v menších dávkách podle potřeby. V této době se mi na anubiasech objevovala flekovitá řasa, přidal jsem tedy čtvrtou lahev s fosforečnany (KH2PO4). Chvíli to sice trvalo, ale časem byly anubiasy krásně čisté.

Shrnutí: PMDD je moc dobré hnojivo, které jsem používal mnoho let. Obsahuje vše co rostliny potřebují (krom fosforu), ten se ale dá v případě potřeby přidat pomocí KH2PO4 (projevy nedostatku fosforu). Další výhodou je jeho velmi dobrá cena a možnost namíchání si vše podle potřeb rostlin. Nevýhodou je pak jeho kratší životnost po namíchání (asi měsíc, mikroprvky skladujte dobře označené v lednici) a potřeba si jej pravidelně míchat. Mám s ním dobré zkušenosti u nenáročných a středně náročných rostlin.

Tekutá hnojiva

Hodnotit hnojiva podle kvality není vůbec jednoduché. To, že někomu nějaké hnojivo nefunguje nemusí znamenat, že není kvalitní. Možná jen není srozumitelné dávkování, nebo může jít o lajdácký přístup akvaristy, který nečte návod nebo ignoruje potřebu výměny vody. A také naopak. Spokojený akvarista s určitým hnojivem může být spíš výjimkou. Dlouho jsem uvažoval, jakým způsobem co nejlépe ohodnotit hnojiva, která jsem si vyzkoušel, ale i ta, která používá moje okolí. Sběr dat, ankety, vlastní zkušenosti, testování, zkušenosti dalších rostlinkářů a zákazníků, to vše jsem se pokusil seskupit do tří kategorií. Pořád je nutné brát to především jako můj osobní názor.

Kategorie tekutých hnojiv (podle Surpana)

Velmi kvalitní tekutá hnojiva, aby si udržela své výborné hodnocení mezi akvaristy, musí splňovat několik zásad. Musí zlepšit růst a nejlépe i vybarvení rostlin oproti původnímu stavu, musí fungovat ve většině akvárií (což je při těch všech proměnných velmi náročné) a to jak u nenáročných rostlin, tak rostlin náročných a citlivých. Dávkování musí zvládnout akvarista začátečník, zároveň je potřeba mít prvky jednotlivě pro aquascapery a „holanďany“. 
Do této kategorie jsem zařadil hnojiva značek ADA, AquaGrowerAquaRebell, Tropica, SeachemMasterLine.​

Dobrá tekutá hnojiva pak postačí pro nenáročné a středně náročné rostliny, ty budou zdravé, slušně vybarvené. Pro snadnější dávkování jsou vhodná pro začínající akvaristy, některá se dávkují týdně (což samozřejmě neznamená, že je nelze dávkovat denně, což určitě doporučuji). Náročnějším uživatelům většinou stačit nebudou, citlivější rostliny budou růst jak na houpačce.
Do této kategorie jsem zařadil hnojiva značek EasyLifeAllfaRatajProfiplants. Také sem řadím PMDD.

Slabší tekutá hnojiva jsou podle mého taková, která nezapadají ani do jedné z výše uvedených skupin. Výsledky po přidání těchto hnojiv jsou většinou minimální, nebo žádné. Více akvaristů má spíše negativní výsledky. Což stále neznamená, že jde o hnojivo nepoužitelné. Může ale fungovat při specifických podmínkách, které nejsou příliš časté.
Do této kategorie jsem zařadil hnojivo Hu-Ben Akvaflor.

Kapsle do dna NPK+TE HI-END 12 měsíců

Kapsle NPK je hnojivo, které se ve štěrku nebo substrátu pomalu rozpouští a rostlinám (především s listovou růžicí) po dobu přibližně 12 měsíců dodává důležité makroprvky a trochu mikra. Po vložení kapsle do dna se přibližně po 14 dnech začnou uvolňovat živiny.

Dávkování kapslí NPK: kapsle vkládejte do dna každých cca 8×8 cm čtvercové sítě co nejhlouběji do dna. Kapsle používám zároveň s tekutými hnojivy.

Shrnutí: Výborná možnost obohacení substrátu živinami vhodná především pro rostliny s listovou růžicí a to na dlouhých 10 až 14 měsíců. Po vyčerpání se snadno dodají další. Kapsle si můžete pořídit na: Kapsle NPK HI-END.

Kapsle Ferox

Feroxové kapsle se vkládají do substrátu k rostlinám, které potřebují hodně železa, například Blyxa japonica. I nenáročná Cryptocoryne wendtii brown velmi ocenila přidání železa ke kořenům. Tyto kapsle by měli postačit pro rostliny na rok i více. Obal kapsle se rozpustí, ve štěrku pak zůstává pouze železo, ze kterého postupně rostliny pomocí kořenů čerpají. Při použití kapslí Ferox do dna je dobré se vyvarovat hlubokým zásahům do dna, včetně hloubkovému odkalování, aby nedošlo k rozvíření. Pořídit si je můžete zde: kapsle Ferox.

Dávkování kapslí Ferox: kapsle vkládejte do dna každých cca 12×12 cm čtvercové sítě. Kapsle používám zároveň s tekutými hnojivy.

PMDD Jílové kuličky
 Další variantou živin do dna jsou jílové kuličky. Jde o tvrdé kuličky z jílu obsahující důležité prvky pro růst rostlin. K rostlině opatrně vtlačíte jednu až tři kuličky, podle velikosti rostliny. Toto hnojivo se používá především u rostlin s listovou růžicí (Echinodory, Cryptocoryne). Cena se pohybuje podle velikosti balení do 100 kč. Velkou nevýhodou jílových kuliček jsou problémy při úpravách dna nebo přesazování rostlin, kdy dochází k silnému rozkalení dna.

Shrnutí: Jílové kuličky dodají rostlinám živiny. Bohužel se rychle rozpouští a mohou zakalit akvárium, hlavně při odkalování nebo přesazování rostlin. Což je bohužel velká nevýhoda, kvůli které jsem časem přešel na používání kapslí NPK. Pokud ale nepočítáte se zásahy do dna a s přesazováním rostlin, mohou se PMDD jílové kuličky hodit. Dříve, než jsem narazil na kapsle, jsem jílové kuličky používal. Pořídit je můžete zde: jílové kuličky.

Tekutá hnojiva AquaGrower – Honzovo hnojivo z Moravy

Více než 10 let jsem používal PMDD, se kterým jsem byl spokojen. Začátky s PMDD nebyly úplně snadné, než se mi podařilo přijít na dávkování vhodné pro má akvária. Výhodou PMDD byla mimo jiné i cena, nevýhodou, která mě časem stále více štvala, bylo nutnost častého míchání hnojiv.

Když se mi dostalo možnosti vyzkoušet si jako tester hnojiva, na jejichž vývoji více než 5 let pracuje český akvarista zabývající se holandskými akvárii s velmi náročnými rostlinami, neváhal jsem. V tu chvíli jsem totiž řešil své rostliny rodu Rotala a jejich občasné potíže se zakrslými vrcholy. Přechod na AquaGrower – Honzovo hnojivo jsem prováděl postupně (nejprve ve dvou akváriích), po prvních výsledcích pak na celou svou sbírku (více než 160 druhů a forem akvarijních rostlin). Nyní jej dlouhodoběji dávkuji denně do všech svých 15 akvárií (4x akvária s CO2, 11x bez přidávání CO2) a měnit nehodlám.

Čím mě zaujalo? Především vyváženým poměrem živin, vysokou koncentrací (tedy nízké dávkování) a nízkou cenou, v porovnání s dalšími velmi kvalitními značkami akvarijních hnojiv. PMDD je samozřejmě levnější, ale už jen z důvodu, že si nemusím minimálně každý měsíc rozmíchávat 4 jednotlivé složky PMDD, byl přechod snazší. Mimo to se rostlinám na novém hnojivu daří lépe, zlepšilo se vybarvení červených rostlin, náročné a citlivé rostliny vypadají velmi dobře, rotaly již nemají zakrslé vrcholy. Ukázky akvárií, kde akvaristé používají hnojiva AquaGrower si můžete prohlédnout na stránkách výrobce: Reference AquaGrower.

Co je důležité u tohoto hnojiva? Nepřekračovat stanovené dávkování. Je totiž silně koncentrované a mohlo by dojít k přehnojení. Doporučuji tedy začít na trošku menší dávce než je v návodu na lahvi a postupně v případě drobných projevů nedostatku živin trošku přidat a nepřekračovat stanovenou hranici. Zároveň je důležitá pravidelná výměna vody, nejlépe týdně cca 40 až 50%.

Jenže jak si vybrat, když je na výběr z tolika lahví?

Sady AquaGrower Complex a Complex Light jsou vhodné pro většinu akvárií.
Máte-li celkový nedostatek živin, včetně dusičnanů a fosforečnanů a akvárium s objemem vody nad 100 litrů, nejlépe se hodí sada Micro a Macro Complex: (sada Complex 500 mlsada Complex 1000 ml). Pro akvária do 100 litrů je vhodná sada Micro a Macro Complex Light: (sada Complex Light 500 mlsada Complex Light 1000 ml). 

Pro přírodní aquascapingové nádrže a všude tam, kde je vyžadován kompaktní pomalejší, avšak zdravý růst rostlin, je vyvinuto hnojivo Macro Scape, které doplníte mikroprvky Micro Complex nebo Micro Complex Light (Light je vhodné do akvárií s objemem do 100 litrů).
Pokud je akvárium nově založené, mrkněte ještě níže (text před poslední fotkou v článku) na odstavec, „Kdy a jak začít hnojit akvarijní rostliny“.

Pak jsou tu jednotlivá hnojiva AquaGrower pro akvaristy, kteří mají vyšší hodnoty některých makroprvků již ve vstupní (vodovodní) vodě a pro aquascapery hledající co nejlepší poměr makroprvků kvůli maximálnímu vybarvení rostlin nastavené na jejich podmínky.
Máte-li nedostatek mikroprvků v akváriu, ale hodně dusičnanů nebo fosforečnanů, zvolte si místo sady výše pouze mikroprvky (Micro 500 mlMicro 1000 ml) a k tomu dle potřeby jednotlivé makroprvky zvlášť, které Vám v akváriu chybí: draslík (Potassium 500 mlPotassium 1000 ml), hořčík (Magnesium 500 mlMagnesium 1000 ml). K dispozici jsou samozřejmě i dusík (Nitrogen 500mlNitrogen 1000 ml)  a fosforečnany (Phosphorus 500 mlPhosphorus 1000 ml).
K dispozici na eshopu je také kompletní sada kvalitních testů vody JBL.
Potřebujete-li přesto poradit s výběrem hnojiv, ozvěte se mi.

Oxid uhličitý – CO2

Přidávání CO2, tedy oxidu uhličitého, do akvária není určitě nutností, pro běžné akvárium s nenáročnými rostlinami jde spíš o zbytečnost. Pokud ale chcete krásné rostlinné akvárium s rostlinami náročnějšími, bude přidávání CO2 s velkou pravděpodobností potřeba. Více jsem se o tomto tématu rozepsal v článku: CO2 v akvaristice, kde jsem se rozepsal o výhodách i nevýhodách přidávání CO2 a přidal jsem dva návody, jak si vyrobit dávkovače CO2 sami.

Tekutý uhlík

Často používaný název „tekuté CO2“ budí emoce, stejně jako používání tohoto přípravku. CO2 je plyn, proto je určitě lepší použití názvu tekutý uhlík. O co vlastně jde? Ve většině případů jde o slabý roztok glutaraldehydu, Seachem používá polycykloglutaracetal, Rataj do svého tekutého uhlíku přidává ještě výluh z ječmenné slámy. Všechny tekuté uhlíky mají ale stejný úkol. A tím je prevence a likvidace řas. Rostliny z glutaraldehydu sice dokáží získat i uhlík, ale pouze v malém množství, které není srovnatelné s použitím plynného CO2. Osobně jsem nějaké změny v lepším nebo rychlejším růstu po přidání tekutých uhlíku nepozoroval.

A jak to vidím s prevencí a likvidací řas tekutým uhlíkem? Podle mě je tekutý uhlík látka, která by se neměla do akvária přidávat pravidelně, ale maximálně v případě, že potřebujete nutně krátkodobě porazit řasu (samozřejmě je pak potřeba zlepšit podmínky v akvárku, jinak se řasy nezbavíte). Denní dávkování tekutým uhlíkem kvůli prevenci proti řase bych nedoporučil. Má sice negativní vliv na některé řasy, ale zároveň i na některé rostliny. Při větší dávce je tekuté CO2 schopné zlikvidovat i odolnější řasy, mnohdy ale poškodí i rostliny, což zase rozhodí rovnováhu v akvárku, kde by jinak s řasou bojovaly zdravé rostliny.

Takže za mě: ANO, jako krátkodobá pomoc na řasy, NE, na dodání dostatečného množství uhlíku, SPÍŠE NE, jako dlouhodobá prevence proti řasám.

Projevy spokojených rostlin

Spokojené, dobře „živené“ rostliny poznáte v podstatě snadno. Jsou lépe zbarvené, silnější, mají mnohdy větší listy a v neposlední řadě nejsou porostlé řasou. Naopak rostliny bez dostatečného množství živin chřadnou, trpí na deformace a děravění listů. Více informací v článku: Nedostatky živin a jejich projevy u akvarijních rostlin.

Mám do svého akvária přidávat hnojiva a CO2? Mám v akváriu:

Kdy a jak začít hnojit akvarijní rostliny?

LowTech akvárií se štěrkovým dnem přidávám osmocote Hi-End nebo kapsle NPK Hi-End při založení akvária. Mikroprvky přibližně od druhého týdne po založení. Makroprvky po 4 týdnech.

HighTech akvárií s náročnějšími rostlinami jsem začal používat substrát Yokuchi soil, pod který se dává podkladní vrstva Yokuchi Ganban. CO2 přidávám od založení akvária, ale v malém množství. Svítím kratší dobu (cca 6 hodin denně) a přidávám draslík. Po 2 týdnech začínám přidávat mikroprvky (opět menší množství), o hodinu prodloužím svícení a mírně zvýším množství CO2. Po 4 týdnech od založení jsem začal přidávat i makroprvky, dobu svícení jsem protáhl na celkem 8 hodin (většinou ještě později prodloužím jednou na 9 až 10 hodin) a podle potřeby zvýším CO2. Podle množství rostlin pak upravuji dávku živin.

Kromě kvalitních hnojiv pro akvarijní rostliny je třeba rostlinám poskytnout i dostatečné osvětlení (vybrat rostliny podle nároků na světlo si můžete v našem atlase akvarijních rostlin). Použít v akvaristice se dají i LED reflektory. Na test LED reflektorů nad akváriem o výšce 60, 80 a 100 cm se můžete podívat v článku: Testy LED reflektory nad vysokým akváriem.

[an error occurred while processing the directive]

15 thoughts on “Rostlinné akvárium – jak a čím hnojit?

Radka

Reply

Dobrý den, jsem ráda, že jsem tento článek našla. Děkuji za něj.Radka

3. 5. 2022 at 2:30 pm

Ziky

Reply

Dobrý den, vše se bude týkat hnojení pomocí hnojiva PMDD. Přepočítal jsem všechno na velikost mého akvária to je 375l. NITRO PLUS (KNO3) – Hladina dusičňanů by se měla pohobovat okolo 10-30 mg/l. Přidáním 7,5ml roztoku přidám do akvarijní vody 1mg/l (NO3) a 0,6 mg/l (K draslíku). Týdně – 52,5 ml abych dosáhl týdenní dávky 7mg/l (NO3) a rovnou to dodá 4,2 mg/l K. Proč se doporučuje dodat týdně 7mg/l NO3? Měl bych změřit před výměnou vody hodnotu NO3 a když se bude pohybovat v romezí 10- 30mg/l, tak je tedy 52,5 ml roztoku týdně dostačující? Nebo mám zvýšit týdenní dávku roztoku a dostat tím hladinu NO3 na 20-30 mg/l? FOSFO PLUS (KH2PO4) – Hladina fosforečňanů (PO4) by se měla tedy pohybovat v rozmezí 0,2 – 2mg/l Přidáním 7,5 ml dodám do akvarijní vody 0,1 mg/l (PO4).Týdně bych měl dodat do akvária 52,5 ml roztoku, abych dosáhl týdenní dávky 0,7 mg/l (PO4). KALI PLUS (K2SO4) – V případě, že používám hnojivo ( Nitro plus), který obsahuje i Draslík a týdenní dávkou roztoku dodám do akvarijní vody 4,2 mg/l draslíku. Stačí tedy dodat 3 mg/l Draslíku a to je týdenní dávka 45 ml/l (K2SO4). Tímto se dostanu na týdenní dávku 7 mg/l Draslíku (K). MAGNESIUM PLUS – Týdně dodat do akvarijní vody 45g (MGSO4x7H2O). Když budu dodávat tuto týdenní dávku roztoku, není možné, že by se po nějaké době nahromadilo větší množství hořčíku, který by potom mohl vadit rybkám, nebo rostlikám ? Nebo jak to řešit ? Na jaké hodnotě bych měl hořčík udržovat? TENSO COCTAIL – Týdenní dávka roztoku je 75 ml, abych dosáhl doporučeného množství železa 0,5 mg/l týdně. Musím hnojit každý den, nebo by stačilo nalít všechno do akvária najednou ? Po pravidelné výměně vody. Nebo bych měl každý den hnojit tak, aby mi to dalo během toho týdne požadované množství? U tenso cocailu a toho magnésia jsem si všiml, že to není rozpočítané na denní dávky, takže to by šlo přidávat jen v jednom

3. 5. 2022 at 2:27 pm

    Surpan

    Dobrý den, u PMDD určitě doporučuji dávkování denně, kdy do akvária každý den dodáte dostatek živin. Je to léty ověřená praxe a samozřejmě se dá experimentovat, ovšem nejen ze svých zkušeností bych dávkoval všechny složky PMDD denně. Abych pravdu řekl, nikdy jsem si množství PMDD přesně nerozpočítával. Nechci si z akvaristiky, udělat chemickou laboratoř, kdy budu počítat každý prvek a jeho přesné množství. Používám ho asi víc než 10 let a vždy jsem množství PMDD řídil podle množství rostlin, podle toho, jaké rostliny mám, podle náročnosti rostlin (jaké je v akvárku světlo a jestli přidávám CO2) a vždy jsem se odpíchl od základního dávkování. A samozřejmě dávku přizpůsobuji, po výměně vody dám trošku víc, pokud výrazně protrhám rostliny, tak uberu. Samozřejmě je pak nutné pravidelně měnit dostatečné množství vody, aby nedošlo k přehnojení některým z prvků a zablokování příjmu živin. Baví mě akvaristika a akvarijní rostliny a snažím si to vždy, i kvůli velkému množství akvárek, nyní se 120 druhy akvarijních rostlin, usnadňovat. Nepoužívám testy, nebo jen při průšvihu, nepřepočítávám dávky hnojiv, ale pozoruji rostliny, ony samy poví, co jim schází. Samozřejmě je pak něco jiného, když akvarista dělá Aquascape, kdy má jako hobby jedno akvárko, kde si s ním může opravdu vyhrát a potřebuje udržovat přesné dávky živin, i třeba kvůli vybarvení některých rostlin. Při běžné rostlinné akvaristice bych to tolik nehrotil.

    3. 5. 2022 at 2:27 pm

Mája

Reply

Zdravím, budu zakládat nové akvárium, malé, 54 l, jenom nenáročné rostlinky. Chtěla bych se zeptat, co dát (a jestli vůbec něco dávat) pod rostlinky. Četla jsem něco o zásobních substrátech, taky o tom, že jim prostě stačí to, co je ve vodě a pak bobíky od rybiček. Nebo pod ně píchnout tu NPK tabletu?

3. 5. 2022 at 2:23 pm

    Surpan

    Ahoj, tabletu NPK nebo kapsle? Pokud budeš mít jen nenáročné lodyhovky, tak bych spíš doporučil jednou za čas trošku živin z tekutého hnojiva (například Masterline all in one), pokud rostliny s listovou růžicí, tak pár kapslí do dna dát můžeš.

    3. 5. 2022 at 2:25 pm

Leave A Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.