Akvaristika není úplně jednoduchá a pokud si přejete prosperující akvárium plné spokojených ryb a krásně rostlých rostlin, bude zapotřebí věnovat se pravidelné údržbě akvária, pečovat o život v akváriu a nabrat zkušenosti. Zároveň je potřeba si uvědomit, že vlastnosti vody se podle jednotlivých zdrojů a lokalit liší. A s tím je dobré již od začátku počítat.

Ale ani s tvrdou brněnskou vodou (GH >15, KH 8) s vysokým pH 7,6 a také vysokým obsahem dusičnanů (NO3 40 mg/l) nemusíte házet flintu do žita. I v této vodě se dá úspěšně pěstovat mnoho rostlin. Pro náročnější rostliny je pak možné vodu různě upravovat (aktivní substrát, přidávání CO2, reverzní osmóza, snížení NO3 ClearWaterem, atd.). A i když se brněnská voda mezi akvaristy hodnotí jako problémová, úspěšně jsem v ní pěstoval přes 450 druhů akvarijních rostlin (některé ve vodě bez úprav, některé na aktivním substrátu Yokuchi, s CO2 či s ClearWaterem).

Čím měřit vlastnosti vody?

Na základní měření postačí rychlotest JBL 7v1, díky kterému rychle a jednoduše zjistíme vlastností vody, které je dobré znát (rychlotesty jsou z akvarijních testů nejméně přesné, pro běžné určení hodnot jsou dostatečné). Posloužit mohou také informace na stránkách vodárny, která vám vodu dodává. Pokud se ale chystáte na odchov náročnějších živočichů, nebo pěstování citlivějších rostlin, kde bude zapotřebí příprava vody o daných hodnotách, zvolte přesnější kapkové testy. U testů vody je důležité správně vybírat a nepoužívat je po datu životnosti. Mezi kvalitní kapkové testy patří testy JBL (nabízí také sady testů v kufříku), nebo testy značky Aquar (důležité je přesné dodržení návodu).

Kdy měřit parametry vody?

Občas se setkávám s akvaristy, kteří si z krásného přírodního oboru udělali úplně zbytečně laboratoř. Měří několikrát týdně 10 vlastností vody, které si opravdu pečlivě hlídají a sebemenší odchylku hned řeší. O tom ale akvaristika není. Mnohé hodnoty mohou v rámci dne kolísat. Je akorát důležité, aby změna hodnot nebyla příliš velká (například aby kvůli přidávání CO2 při nízké alkalitě KH nedošlo k nadměrným změnám pH) a zároveň aby rostliny měly v průběhu dne, dokud se živiny opět nepřidají, stále z čeho brát (aby nedošlo například k úplnému vyčerpání dusičnanů NO3).

Kdy tedy měřit? Doporučuji poznat svou vodu před založením akvária, ať máme přehled, do čeho jdeme a jestli je reálné bez dalších úprav dané akvárium realizovat (mapa ČR s rozbory vody z vodáren – zdarma). V prvním měsíci po založení je vhodné hlídat hodnoty dusíkatých látek NH4, NO2, případně NO3, především pokud chcete vypustit do akvária živočichy co nejdříve a u HighTech nádrží nastavit při dávkování plynného CO2 nebo reverzní osmózy pH, KH, GH. Po správném nastavení a zajetí akvária při kvalitní údržbě s pravidelným dodáním živin a případně minerálů, je podle mého lepší neměřit. Měření provádím až v případě průšvihu v akváriu, například úhynu rostlin nebo živočichů, abych co nejrychleji určil a vyřešil problém.

Jaké hodnoty má mít správná akvarijní voda?

Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně. Každá ryba a rostlina pochází z jiné oblasti světa a žije nebo roste ve vodách o různém chemickém složení. Některé ryby urazí dlouhou cestu za rozmnožováním do oblastí s jinými hodnotami vody, než kde běžně žijí. Tetry vyžadují odlišené podmínky, než tlamovci.

Mimo to mnohé nenáročné druhy jsou velmi přizpůsobivé, což je vidět u mnoha akvarijních rostlin. Brněnská voda, kterou používám většinou bez úprav, má pH 7,6, KH 8, GH >15 a i vysoké dusičnany 40 mg/l NO3. Mohlo by se zdát, že pro většinu rostlin vyžadující kyselou vodu jde o naprosto nevyhovující podmínky. Ale není tomu tak. Pěstoval jsem úspěšně stovky druhů různě náročných rostlin a těm kterým se nedařilo, většinou stačilo přidat CO2, čímž jsem snížil pH na 7,2, případně jsem snížil NO3 pomocí ClearWater.

Velmi často se umí přizpůsobit jiným podmínkám, což se může u některých rostlin projevit v odchylkách ve vzhledu (ale bez ztráty kvality, občas naopak vypadají ještě zajímavěji – například jemnější listy, jiné zabarvení). Proto v atlase rostlin neuvádím, jaké pH, KH nebo GH rostliny vyžadují. Tyto informace jsou uvedeny pouze u rostlin, které jsou většinou velmi citlivé a náročné na pěstování, mnohdy z důvodu nutnosti dodržení určitých podmínek a hodnot vody. Například rostliny Tonina, které vyžadují nízkou alkalitu KH do 3°, aby mohly předvést svůj potenciál.

Pokud ale uvažujete o rostlinné nebo společenské nádrži s rostlinami, ve většině případů bude vyhovovat voda kyselá, tedy s pH pod 7. Některé tetrovité ryby potřebují pH okolo 6 – 6,5, kvůli rozmnožování je třeba voda okolo 5,5. Taková voda se u nás běžně nevyskytuje a vodovodní voda je častěji zásaditá s pH nad 7. Zásaditá voda je vhodná pro nenáročné druhy rostlin jako Vallisneria (zakruticha), Sagittaria (šípatka), Cryptocoryne (kryptokoryny). Protože jsou ale přizpůsobivé, porostou velmi dobře i ve vodě kyselé (pH pod 7).

Optimální hodnoty akvarijní vody pro běžná akvária s rostlinami

(ověření proveďte podle ryb, které chcete chovat: atlas ryb)

• Kyselost nebo zásaditost – pH – 6,2 až 6,8
• Chlor – Cl2 – 0 mg/l
• Uhličitanová tvrdost – KH – 2 až 8°d
• Celková tvrdost – GH – 3 až 12°d
• Dusitany – NO2 – 0 mg/l
• Dusičnany – NO3 – 5 až 25 mg/l
• Fosfáty – PO4 – 0,2 až 1,5 mg/l
• Draslík – K – 10 až 25 mg/l
• Hořčík – Mg – 8 až 30 mg/l
• Vápník – Ca – 20 až 60 mg/l
• Železo – Fe – 0,1 až 0,5 mg/l
• TDS – 120 až 250 ppm

Zároveň platí, že LowTech nádrž (běžné nenáročné ryby a rostliny se základní technikou) zvládne bez problémů vyšší hodnoty vody (pH, NO3, KH i GH). Pokud se rozhodnete pro HighTech akvárium s náročnějším osazenstvem a moderní technikou, je o to důležité více dbát na stabilitu prostředí a to jak pravidelnou údržbou, tak udržování hodnot vody v nižších číslech.

Celková tvrdost vody GH – jak ji snížit?

S vysokou celkovou tvrdostí vody GH se setkávám běžně, ještě častěji při využití studniční vody (nejsou výjimkou i hodnoty GH přes 22°). Ze své zkušenosti mám ověřeno, že mnohé akvarijní rostliny bez větších potíží zvládají hodnoty okolo GH 15°, vyšší hodnoty mohou činit problémy.

Jak GH snížit? Dobrým pomocníkem je aktivní japonský substrát. V tomto případě je důležitý správný výběr. Výrobci substrátů většinou upozorňují, že vysoké GH snižuje životnost substrátu, což jsem si ověřil u dvou substrátů. Od té doby doporučuji Platinum soil především do akvárií s vodou s nižší GH, Yokuchi naopak lze použít i při GH 15-20°.

Druhou možností, která se používala v dřívějších dobách, je ředění s vodou dešťovou nebo sněhovou. Tato varianta je v dnešní době, kdy je v mnohých lokalitách nedostatek srážek, spíše nereálná. Třetí možnost je použití reverzní osmózy. A to buď částečné, kdy se osmotická voda naředí s vodovodní nebo studniční vodou, nebo úplné, kdy se naopak dodají minerály zvyšující KH a GH a nastaví se tak přesné hodnoty například pro krevetky (například GH 6°, KH 1°).

Jak snížit pH akvarijní vody?

Snížení pH se nejčastěji provádí pomocí plynného CO2. Využít se dá také rašelinové výluhy, výluhy přírodnin, chemie a přípravky určené pro akvaristiku. Další možností je využití aktivního substrátu, který pH sníží a udržuje na nižších hodnotách.

Jak snížit alkalitu KH akvarijní vody?

Alkalitu KH můžeme také snížit pomocí aktivních substrátů, použitím reverzní osmózy nebo přípravky na snížení KH.

Jak snížit obsah dusíkatých látek v akvarijní vodě?

Dusíkaté látky v akváriu vznikají rozkladem organických látek (zbytky krmiv, rostlinný odpad, výkaly nebo mrtví živočichové). Čpavek a dusitany NO2 jsou pro ryby toxické i v malém množství, vysoké hodnoty dusičnanů NO3 zvyšují riziko výskytu řas a jsou indikátorem nedostatečné údržby nádrže (nejde-li o vysoké hodnoty vstupní vody). Možností, jak se zbavit dusíkatých látek v akváriu, je více, podrobnější informace jsem sepsal do samostatného článku: Jak snížit obsah dusíkatých látek ve vodě.

Jak snížit množství chlóru a těžkých kovů v akvarijní vodě?

Chlorace, tedy dezinfekce pitné vody chlórem je nejběžnějším způsobem čištění vody od mikroorganismů. Probíhá ve vodárnách a při běžném provozu jsem ani po mnoha letech nezaznamenal žádný problém při přímém napouštění vody z kohoutku do akvária. Vodu nenechávám odstát. Pouze v případě, že z vody cítím chlór (po havárii na vodovodu, nebo při covidu) výměnu vody v akváriích přeložím na další den. Pokud chováte citlivější živočichy, nebo je nutná velká výměna vody, zvažte opatrnější přístup (například odstátí vody nebo použití přípravku na odstranění chlóru a těžkých kovů).