Sůl (NaCl) v akváriu a léčba krupičky

sůl do akvária a krupička

Dennodenně se setkáváme s otázkami, jestli solit či nesolit vodu akvárku. Někteří v tom mají jasno hned, neboť jde o sladkovodní akvárium, jiní se opírají o pradávnou historii (kdysi to tak bylo). Možná je to jen nenaplněná touha po mořském akváriu, možná nevědomost, nebo nesprávně použitá informace.

Pojďme se na to tedy podívat blíže. Mnoho lidí tvrdí, že kuchyňská sůl (NaCl) je jakýsi zázračný prvek ve sladkovodním akváriu, který dezinfikuje, ba dokonce změkčuje vodu. Co se týče dezinfekce, pokud někdo plánuje z akvária udělat sterilní prostředí, je to obrovská chyba. To můžete rovnou zapnout UV-C lampu a do toho přidat elektrolýzu … a dopadne to velmi špatně. Lidové pořekadlo říká: „Jsi zdravý jako rybka.“ Opak je ale pravdou a právě ryby mají při poklesu, nebo nedej bože oslabení imunity, okamžitě zaděláno na problém.

Vraťme se ale k té soli. Sůl změkčuje vodu? Opět je to poměrně častá otázka, tak pouze na okraj, je-li někdo přesvědčen, že sůl změkčuje vodu, doporučuji opětovný zápis do základní školy, nebo si prohlédnout téma KH a GH v akváriu, čili celkovou a uhličitanovou tvrdost, popřípadě podíl minerálů ve vodě. 

Sůl (NaCl) do akvária jako prevence?

Velmi často lidé přidávají sůl do akvária z důvodu, protože kdysi před 30 lety se to tak dělalo a „bylo to dobře“. Ano, kdysi jezdily lokomotivy na páru a na mandarinky se čekalo v řadách. Pokud se někdo opírá o lidovou léčbu, proč když ho bolí zub, jde k zubaři a nevypláchne si ústa alpou nebo si dá skleničku tvrdého, i to se kdysi dělalo. Kdysi se umíralo na běžné onemocnění, které se dnes řeší na vrátnici před vstupem k doktorovi. 

„Mám dávat sůl (NaCl) jako prevenci do akvária?“ Odpověď zní „NE“. Nejlepší prevencí je totiž správně fungující akvárium. Nejčastěji se udává dávka 1 polévková lžíce NaCl na 50 litrů vody. Krom toho, že sůl rybám preventivně neprospívá, má také negativní vliv na akvarijní rostliny.

léčba krupičky NaCl sůl a prevence v akvaristice
Léčit solí krupičku?

Asi nejčastěji ale ze všeho chodí začátečníci s otázkou: „Ryba má krupičku, mám použít sůl?“ Odpověď zní „NE“. Ale proč tomu tak vlastně je? Sůl (NaCl) v sladkovodním akváriu nejen, že nepomáhá, ale dokonce škodí. Kdysi dávno, když nebyla jiná dostupná možnost a kolem akvaristiky bylo příslušenství akorát vločky na krmení, síťka a rámové akvárium s potápěčem, lidé na výběr neměli. Ale doba se za poslední desetiletí opravdu změnila a dokonce ani lokomotivy již nejezdí na páru, či nestojíme v řadě na mandarinky. Ono se to tak stručně dá říct, že doba jde kupředu.

Ale k věci. Nejčastěji se udává, že je třeba zvýšit teplotu vody na 28°C a přidat sůl. Což je totální nesmysl. Ale pojďme si to říct odborně, abychom se zde nebavili na úrovni: „Slyšel jsem, protože kdysi…“

Krupička – Ichtyophthirius multifiliis – Kožovec:

Kožovci jsou paraziti, kteří jsou zavrtaní pod kůží ryby a odebírají z ní živiny. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění v akváriích a dnes už je poměrně snadné jej léčit, i když se jedná o velmi rychle rozvíjející se onemocnění. Ichthyophthirius multifiliis je přenosný rostlinou, rybou i vodou.

Co je to krupička?

Ichthyophthirius multifiliis má několik stádií, které se odlišují a zkušenější akvarista dokáže jednoduše rozeznat v jakém stádiu se nemoc nachází. Zkusím to rozepsat laicky. Ichthyophthirius multifiliis je parazitní onemocnění, které se nachází pod kůží ryby a žije z její rozrušené buněčné stěny. Když začíná parazit dospívat, přechází do dalšího stadia, kdy začíná rotovat a tím se stále více zvětšuje, až dokud se nedostane na povrch ryby, kde je již viditelný na rybě.

Když už vidíme „krupičku“, je to vlastně pokročilé stadium Ichthyophthirius multifiliis a je nutné problém co nejdřív léčit, protože Ichthyophthirius multifiliis se dokáže velmi rychle rozmnožovat. Uvádí se 48 hodin, ale vše závisí na jedinci a podmínkách v akváriu. Ichthyophthirius multifiliis – krupička, která je již v pokročilém stádiu, odpadává z ryby a nazývá se Trofont. Trofont z ryby odpadne a následně se na dně dokáže rozmnožit na pár stovek, dokonce tisíc jedinců, kteří čekají na svého hostitele. Při pohledu do mikroskopu je Trofont jednoduše identifikovatelný, v jedinci se ukazuje jakási podkovička nebo půlkruh.

Další stadium trofonta se nazývá tomont. Je to jedinec, který si vytvoří jakousi schránku a vypadá jako sliz. V daném stadiu probíhá množení formou buněčného dělení. Z trofonta vznikne několik tisíc tomitů a po uvolnění z cysty se nazývají theronti. Theron je něco jako infekční stadium, které není vidět v akváriu pouhým okem a dokáže se pohybovat a najít si aktivního hostitele. Pokud by nedokázal najít svého hostitele, nedokáže se dále reprodukovat a cyklus po pár dnech zanikne, ačkoliv zárodky mohou přežívat určitý čas ve dně akvária, kde opět mohou nabrat na aktivitě.

Ale opět závisí i na teplotě v akváriu. Při teplotě pod 5°C, nebo více než 29°C, někteří jedinci i nad 30°C, se nedokážou nadále reprodukovat. Nejideálnější teplota pro ně je v rozmezí mezi 22 a 26 C a při dané teplotě se dokážou velmi rychle rozrůstat a vývojový cyklus trvá jen několik hodin. Při nízké teplotě může celý vývojový cyklus trvat více než 30 dnů. Takže jako první si na rybce lidé všimnou jakési bílé tečky, když už mají 0.5 mm a „dospělí“ dokážou dorůstat až do 1,2 mm.

Příznaky krupičky

Rybka se může stranit ostatním rybám, nechutenství, ztráta barvy, následně úhyn ryb. Další časté příznaky jsou, že se rybka otírá o dno a dekorace a už tady je poměrně velmi častá krupička ve stádiu, kde ji nevidíme, a to na žábrech, kde je pro ryby smrtelná a nedokážeme ji vidět pouhým okem, jen pozorujeme úhyny ryb. V méně častých případech, je možné ji vidět i na žábrech, kde se projevuje zrychleným dýcháním, otírání se o předměty v akváriu a zblednutím žaber.

Když uvidíme na rybě „krupičku'“ je třeba zvýšit teplotu vody na 29°C, nebo první 2 – 3 dny na 31 až 32°C, respektive na nejvyšší možnou teplotu, kterou ryby snesou. V prvotních stádiích je to velmi efektivní a prvotní zachycení ještě neodpadnutých trofontů, je klíčové k rychlé léčbě. Během celé léčby silně vzduchujeme, protože teplota kolem 30°C rybám na kyslíku ubere. Léčit krupičku solí je nejenže neefektivní, ale dokonce rizikové. Jednak rostliny dostanou pěkně zabrat, a pokud se zvýší obsah soli ve vodě, na což nejsou ryby zvyklé, může dojít k osmotickému šoku a následně úhynu ryb.

Také přidáváním soli do akvária neustále dráždíte pokožku ryby a snižujete její imunitní systém, kdy v případě napadení parazity, bude léčba méně účinná. Sůl byla používána jako lidová léčba. Proč to tak kdysi bylo? Po přidání soli do vody začne ryba produkovat více ochranného slizu, čímž se snaží zbavit parazita a následně byla zvýšena šance vyléčení akvária. Ale jak už jsem výše psal, jedinec z ryby odpadne a nadále přežívá a čeká na dalšího hostitele, čili se jednalo o velmi neefektivní řešení, které se bohužel dodnes traduje. Léčba v akváriu je individuální a také závisí v jaké fázi se krupička podchytí.

Jak se efektivně zbavit krupičky?

Nejčastěji používanými přípravky na léčbu krupičky je Esha Exit a Esha 2000.

Po léčbě je dobré vodu přefiltrovat přes aktivní uhlí, ale není to nutné. Hlavně se musí pořádně odkalit dno a vyměnit polovinu vody, čímž odbouráme ze dna odumřelé zárodky „krupičky“. Tak či onak, jak jsem už psal, najdou se lidé, kteří si prostě splní touhu po mořském akváriu způsobem, že do sladkovodního akvária přidají sůl. Možná by se dalo zajít za zkušeným ichtyologem, který by to mohl dát v latině i s razítkem, ale i tak stále není jisté, zda-li tradice zanikne nebo zůstane v srdcích soličů.

Nemá cenu se přít s člověkem, který měl kdysi paví očka v zavařovacích láhvi na okně a dodnes přidává sůl, protože se to tak kdysi dělalo a ryby žily. V každém akváriu kromě nitrifikace probíhá i jiný život, například ve dně, kde je mnoho mikroorganismů, které nepochází z brakických vod a proto jim slaný život nevyhovuje. Nechci a ani nebudu nikomu vyvracet jeho kuchařské schopnosti, ale tím neustálým solením sladkovodního akvária zhoršujete možnost a obranyschopnost ryb tím, že neustále narušujete jejich pokožku. To že to je preventivní řešení je jako žít neustále pod antibiotiky, abychom náhodou nedostali virus a také léčba je tak úspěšná, jak řešit zlomenou nohu živočišným uhlím.

A na závěr, ať nezapomenu. Protože technika postupuje stále dopředu a pomalu v každém akvárku lze vidět TwinStar, prostudujte si, co udělá sůl v kombinaci s elektrolýzou.

autor: Peter Šmiček

Dodatek Surpana: Téma „kuchyňská sůl v akvaristice“ je dlouhodobě horkým tématem mezi akvaristy a způsobuje hromadu sporů. Za mě nedávat a už vůbec ne kuchyňskou. Kvalitní sůl (mořská, směs solí) se používá do brakických nebo specifických biotopních akvárií. Tam smysl má a slouží k úpravě vody (zvýšení vodivosti, tvrdosti). V běžných akváriích, může napáchat mnoho škod především na rostlinách. Sůl také prudce zvyšuje vodivost vody. Protože je akvaristika velmi rozsáhlá a obsahuje mnoho proměnných, pokusíme se časem k tomuto tématu přidat další poznatky, především z vědeckých studií.

[an error occurred while processing the directive]

6 komentářů k „Sůl (NaCl) v akváriu a léčba krupičky”

Petr Mareš

Reply

Díky za skvělý článek.

18. 3. 2023 at 10:32 pm

Sarah

Reply

Mě připadá zvláštní jak tady autor z kraje odsuzuje sůl jako léčivo, jako jeden z důvoduů uvádí, že je to zastaralé a kde si cosi. A pak začne lobovat za konkrétní přípravek na léčení, opíše v podstatě to, co uvádí výrobce, ale sám nedokáže argumentovat co přesně je v daném léčivu a jak to působí na rybky lépe než zastaralé metody se solí. Proč? Protože sám tomu léčivu vůbec nerozumí. Pro mě je to je PR článek, nad kterým se nemá smysl zamýšlet, protože zde chybí objektivita. Ani zde neuvádí žádný relevantní zdroj, který by škodlivost soli na léčení rybek potvrdil. Ne, on sem napsal jen nějaké své dojmy, které se opírají o to, že už nejezdí lokomotivy na páru. Autor za článek dostal zaplaceno. Nejspíš by napsal obdobný článek o čem koliv, kdyby mu za to někdo zaplatil. Třeba o soli, kdyby mu zaplatila společnost vlastnící solné doly.

18. 3. 2023 at 10:27 pm

    Surpan

    Přijde mi vtipné, jak argumentuješ tím, že jde o dojmy autora a chybí objektivita, přitom jediné, cos sepsala, jsou tvoje dohady bez argumentů. Ze své praxe vím, že přidávání soli škodí rostlinám, což jsem vyzkoušel mnohokrát. Další tvůj argument je, že autor dostal za článek zaplaceno. To je velmi zajímavý argument vycucaný z prstu, když vaříš z vody. Článek byl sepsán autorem Peterem Šmičkem počátkem roku 2017 pro facebookové skupiny, kvůli častému zasolování nádrží. V té době byl požádán, neboť s jeho názorem na sůl v akváriu souhlasím, zda-li by jej poskytl pro nekomerční blog surpan.cz. Což zdarma udělal. Odkazy na léčivo v článku nejsou.
    Protože osobně se zabývám především akvarijními rostlinami a chtěl jsem mít jistotu, kontaktoval jsem dva ichtyology. Jeden je zároveň akvarista, druhá ichtyoložka v dané době prováděla výzkum na Mendelově univerzitě v Brně. Na otázku, jestli přidávat sůl do sladkovodního akvária jako prevenci nebo k léčbě, se mě zeptala: „proč proboha?“. Nejsem chemik ani ichtyolog, tak to popíšu vlastními slovy, jak mi to před 4 roky popsala: „Mimo to, že přidáním soli dojde k podráždění pokožky ryby, tak dochází ke změně osmotického tlaku, což samozřejmě také škodí.“
    Pokud mě přesvědčíš o tom, že sůl je správná a že neškodí rostlinám ani rybám, že zabíjí kožovce bez vedlejších účinků, klidně článek stáhnu. Ale očekávám argumenty na úrovni, odkazy na výzkumy či odborné články. V komentáři jsi nepodala jediné vysvětlení, krom velmi chabého napadání článku a jeho autora. V podstatě tedy jediné tvé vysvětlení je, že sůl se používá odjakživa a proto je to správná cesta.
    Pokud máš ale zájem se pobavit na dané téma na inteligentní úrovni, ne ten výkřik do tmy bez argumentů, přivítám to.
    Zároveň chci dodat, jak již píši níže v komentáři, nemám nic proti použití soli ve specifických biotopních nebo brakických nádrží, nebo jako akutní řešení při otravě dusitany, jak na svém webu popsal Horác. Stejně tak respektuji použití soli u živorodek, což stále i jako prevenci, používají někteří starší profi chovatelé. Nesouhlasím ale s preventivním používáním soli napříč akvaristikou, nebo na léčbu krupičky.
    Akvaristiku dělám cca od roku 98 a za tu dobu jsem měl v nádržích desítky druhů ryb a přes 400 druhů rostlin. A ono to šlo bez problémů kupodivu i bez preventivního používání soli.

    18. 3. 2023 at 10:31 pm

Roman

Reply

Většina starších akvaristů s tímto tvrzením nesouhlasí

18. 3. 2023 at 10:24 pm

    Surpan

    Ano, to je sice pravda, protože na to byli zvyklí, protože se to tak prostě dělalo. Osobně dělám akvaristiku od roku 1998 a nikdy jsem solit nemusel a žádné problémy nenastaly. Tak proč tedy valit sůl do akvária? Osobně beru jako zásadní argumenty ichtyologů, kteří byli zatím vždy zásadně proti solení, než argument: „Solím, protože to tak dělal i můj otec“.
    Ovšem pokud někdo solí celý život a vidí v tom něco pozitivního, brát mu to nebudu. Osobně sdílím názor s oslovenými ichtyology a mám stejné zkušenosti jako autor článku Peter. Jsem proti preventivnímu solení v akváriích.
    Zároveň pokud akvarista opravdu ví co dělá, sůl používá v brakických nebo specifických biotopních akváriích, nebo v případě akutní otravy dusičnany, což pěkně podrobně popsal Horác, nedá se namítnout ani půl slova.

    18. 3. 2023 at 10:26 pm

Leave A Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *