Aby každá rostlina dobře rostla, potřebuje živiny. V akváriu tomu není jinak. Na trhu je ale velké množství hnojiv pro akvarijní rostliny, některá kvalitní, některá průměrná, a aby to náhodou nebylo úplně snadné, každý máme jinou vstupní vodu s různými parametry a obsahem potřebných živin.

A když ještě zmíním, že problémy nastávají nejen při nedostatku živin, ale také při jejich nadbytku, kdy dochází k blokaci příjmu některých prvků rostlinami, mimo to je dobré udržovat alespoň částečně určitý poměr mezi živinami, může se zdát přihnojování akvarijních rostlin jako velmi složitá činnost. Velkou část potíží za nás vyřešili výrobci kvalitních hnojiv a na nás už zbývá jen vychytat dávkování a vytvořit v akváriu rovnováhu mezi osvětlením a živinami.

Jaké hnojivo do akvária pro úspěšné pěstování akvarijních rostlin?

Za dobu, co se věnuji akvarijním rostlinám, jsem si vyzkoušel desítky levných i dražších hnojiv při různých podmínkách na stovkách různých rostlin. Mimo jiné beru v potaz zpětnou vazbu od dalších akvaristů, abych mohl lépe zhodnotit hnojiva ve více podmínkách.

Zázračná hnojiva, která bez rozmyslu nalijete do akvárka a najednou budete mít luxusní rostlinné akvárium, neexistují. Tak to prostě nefunguje. Vždy je potřeba vychytat dávkovaní podle množství a druhů rostlin, intenzity a délky osvětlení a podle toho jestli přidáváme CO2 z láhve nebo ne. Kvalitní hnojiva většinou mají vychytanější dávkování pro více typů akvárií a zároveň se dávkují denně před rozsvícením akvária. Což rostliny ocení, především ty náročnější. Tohle jsou v podstatě nejdůležitější základní informace o hnojení, které zajistí zdravé rostlinné akvárium bez řas.

Že je potřeba hnojit s rozumem tedy již víme. Znamená to, že pokud máme plné akvárium rychle rostoucích rostlin, tak je spotřeba živin o dost vyšší, než v akváriu s pár kusy pomalu rostoucích rostlin. 

Od čeho se tedy odrazit? Vždycky jsem začínal s dávkováním podle výrobce daného hnojiva a to nejmenší uvedenou dávkou pro daný typ akvária (přidat se v případě potřeby dá vždycky). Důvod je prostý. Projevy nedostatku živin jsou v podstatě stejné, jako když přehnojíte, neboť rostliny se k živinám nedostanou. Což mnohdy bez testování vody může vést k mylnému dojmu, že je živin málo, tak musíme přidat, protože pak se budou mít rostliny určitě lépe. Což vede ještě k většímu přehnojení a zhoršení situace. 

Jenže i tohle má jednoduché řešení a tím je pravidelná výměna vody, která zabrání hromadění některých prvků v nadlimitní míře. A poslední drobnost je, že pokud vím, že mám ve vstupní vodě hodně dusičnanů (brněnská voda má cca 30 mg/l), tak dusík prostě nepřidávám. Nyní k samotným hnojivům.

Potřebujete poradit s výběrem hnojiv z našeho e-shopu? Ozvěte se nám: info@surpan.cz

---

PMDD

PMDD (z anglického překladu něco jako „hnojivo chudého muže“) je „sada“ několika sáčků obsahující makro a mikro prvky pro zdárný růst rostlin. Doporučuji vždy namíchat zvlášť makroprvky do samostatné lahvičky a do druhé mikroprvky. Osobně jsem si dával zvlášť ještě KNO3 a případně i KH2PO4, které nejsou součástí základní sady.

Prodává se jako sypká směs v několika sáčcích, ze kterých si pak doma namícháte „čerstvé“ hnojivo. Pro namíchání mikroprvků používejte destilovanou vodu, pro makroprvky stačí vodovodní. Cena do 50 Kč za jednu dávku, což vystačí asi na měsíc do 300 litrového rostlinného akvária.

Dávkování PMDD dle výrobce: denně, nejlépe ráno 1 až 2 mililitry pro běžná akvária, 3 až 5 mililitrů pro rostlinná akvária a to z každé lahvičky (mějte zvlášť makro i mikro prvky). Vybrat si můžete buď to PMDD s Tenso cocktailem vhodné pro akvária s kyselou vodou (pH <7), nebo PMDD plus vhodné i pro akvária se zásaditou vodou (pH >7).

Jak jsem PMDD dávkoval: PMDD jsem přidával do většiny svých rostlinných akvárií, jak k nenáročným rostlinám (bez přidávání CO2), tak k rostlinám středně náročným s přídavkem CO2. Vodu mám „brněnskou“, která je docela tvrdá, pH přibližně 7,6, v akváriích s CO2 se pH snížilo na nějakých 7,2 až 7,4.

Obsah dusičnanů NO3 se ve vstupní vodě pohyboval něco mezi 30 až 40 mg/l, což je hodně. Když jsem PMDD pořídil poprvé, zkusil jsem jak PMDD Plus, tak s Tenso. Mým předpokladem bylo kvůli parametrům vody, že PMDD Plus bude jasná volba. Nakonec to dopadlo naopak a lepších výsledků jsem dosáhl při použití PMDD s Tenso cocktailem. I tak bylo nutné zkoušet, co mým akváriím bude vyhovovat nejvíc. Ze začátku jsem se nevyhl ani zelené řase. Po pár měsících se mi povedlo dosáhnout rovnováhy mezi světlem a živinami, rostlinám se začalo lépe dařit, řasy postupně ustupovaly, až zmizely úplně. 

Co zabralo? PMDD s Tenso jsem přidával denně, ráno před rozsvícením akvária. Do nádrží s velkým podílem rychlerostoucích rostlin jsme dával přibližně 3 – 4 ml mikroprvků, stejně tak 3 – 4 ml makroprvků. Obě složky jsem si míchal jednotlivě. Kvůli vyššímu obsahu NO3 ve vodě jsem si připravil třetí lahev se složkou KNO3 (je součástí obou PMDD), abych mohl přidávat v menších dávkách podle potřeby. V této době se mi na anubiasech objevovala flekovitá řasa, přidal jsem tedy čtvrtou lahev s fosforečnany (KH2PO4). Chvíli to sice trvalo, ale časem byly anubiasy krásně čisté.

Shrnutí: PMDD je velmi dobré hnojivo, které jsem používal mnoho let. Obsahuje vše co rostliny potřebují (krom fosforu), ten se ale dá v případě potřeby přidat pomocí KH2PO4 (projevy nedostatku fosforu). Další výhodou je jeho velmi dobrá cena a možnost namíchání si vše podle potřeb rostlin. Nevýhodou je pak jeho kratší životnost po namíchání (asi měsíc, mikroprvky skladujte dobře označené v lednici) a potřeba si jej pravidelně míchat. Mám s ním dobré zkušenosti u nenáročných a středně náročných rostlin.

---

Tekutá hnojiva

Hodnotit hnojiva podle kvality není vůbec jednoduché. To, že někomu nějaké hnojivo nefunguje nemusí znamenat, že není kvalitní. Možná jen není srozumitelné dávkování, nebo může jít o lajdácký přístup akvaristy, který nečte návod, nebo ignoruje potřebu výměny vody. Dlouho jsem uvažoval, jakým způsobem co nejlépe ohodnotit hnojiva, která jsem si vyzkoušel, ale i ta, která používá moje okolí. Sběr dat, ankety, vlastní zkušenosti, testování, zkušenosti dalších rostlinkářů a zákazníků, to vše jsem se pokusil seskupit do tří kategorií. Pořád je nutné brát to především jako můj osobní názor.

Kvalita tekutých hnojiv podle Surpana

Velmi kvalitní tekutá hnojiva, aby si udržela své výborné hodnocení mezi akvaristy, musí splňovat několik zásad. Musí zlepšit růst a nejlépe i vybarvení rostlin oproti původnímu stavu, musí fungovat ve většině akvárií (což je při těch všech proměnných velmi náročné) a to jak u nenáročných rostlin, tak rostlin náročných a citlivých. Dávkování musí zvládnout akvarista začátečník, zároveň je potřeba mít prvky jednotlivě pro aquascapery a „holanďany“. 
Do této kategorie jsem zařadil hnojiva značek ADA, MasterLine, AquaGrower, AquaRebell, Tropica, Seachem.​

Dobrá tekutá hnojiva pak postačí pro nenáročné a středně náročné rostliny, ty budou zdravé, slušně vybarvené. Pro snadnější dávkování jsou vhodná pro začínající akvaristy, některá se dávkují týdně (což samozřejmě neznamená, že je nelze dávkovat denně, což určitě doporučuji). Náročnějším uživatelům většinou stačit nebudou, citlivější rostliny budou růst jak na houpačce.
Do této kategorie jsem zařadil hnojiva značek EasyLife, Allfa, Rataj, Profiplants. Také sem řadím PMDD.

Slabší tekutá hnojiva jsou podle mého taková, která nezapadají ani do jedné z výše uvedených skupin. Výsledky po přidání těchto hnojiv jsou většinou minimální, nebo žádné. Více akvaristů má spíše negativní výsledky. Což stále neznamená, že jde o hnojivo nepoužitelné. Může ale fungovat při specifických podmínkách, které nejsou příliš časté.
Do této kategorie jsem zařadil hnojivo Hu-Ben Akvaflor.

---

Tekutá hnojiva AquaGrower

Když se mi dostalo možnosti vyzkoušet si jako tester hnojiva, na jejichž vývoji více než 5 let pracuje český akvarista zabývající se holandskými akvárii s velmi náročnými rostlinami, neváhal jsem. V tu chvíli jsem totiž řešil své rostliny rodu Rotala a jejich občasné potíže se zakrslými vrcholy. Přechod na AquaGrower – Honzovo hnojivo jsem prováděl postupně (nejprve ve dvou akváriích), po prvních výsledcích pak na celou svou sbírku (více než 160 druhů a forem akvarijních rostlin). Nyní jej dlouhodoběji dávkuji denně do všech svých 15 akvárií (4x akvária s CO2, 11x bez přidávání CO2) a měnit nehodlám.

Více než 10 let jsem používal PMDD, se kterým jsem byl spokojen. Začátky s PMDD nebyly úplně snadné, než se mi podařilo přijít na dávkování vhodné pro má akvária. Výhodou PMDD byla mimo jiné i cena, nevýhodou, která mě časem stále více štvala, bylo nutnost častého míchání hnojiv.

Čím mě zaujalo? Především vyváženým poměrem živin, vysokou koncentrací (tedy nízké dávkování) a nízkou cenou, v porovnání s dalšími velmi kvalitními značkami akvarijních hnojiv. PMDD je samozřejmě levnější, ale už jen z důvodu, že si nemusím minimálně každý měsíc rozmíchávat 4 jednotlivé složky PMDD, byl přechod snazší. Mimo to se rostlinám na novém hnojivu daří lépe, zlepšilo se vybarvení červených rostlin, náročné a citlivé rostliny vypadají velmi dobře, rotaly již nemají zakrslé vrcholy. Ukázky akvárií, kde akvaristé používají hnojiva AquaGrower si můžete prohlédnout na stránkách výrobce: Reference AquaGrower.

Jenže jak si vybrat, když je na výběr z tolika lahví?

Sady AquaGrower Complex a Complex Light jsou vhodné pro většinu akvárií.
Máte-li celkový nedostatek živin, včetně dusičnanů a fosforečnanů a akvárium s objemem vody nad 100 litrů, nejlépe se hodí sada Micro a Macro Complex: (sada Complex). Pro akvária do 100 litrů je vhodná sada Micro a Macro Complex Light: (sada Complex Light). 

Co je důležité u tohoto hnojiva? Nepřekračovat stanovené dávkování. Je totiž silně koncentrované a mohlo by dojít k přehnojení. Doporučuji tedy začít na trošku menší dávce než je v návodu na lahvi a postupně v případě drobných projevů nedostatku živin trošku přidat a nepřekračovat stanovenou hranici. Zároveň je důležitá pravidelná výměna vody, nejlépe týdně cca 40 až 50%.

Pro přírodní aquascapingové nádrže a všude tam, kde je vyžadován kompaktní pomalejší, avšak zdravý růst rostlin, je vyvinuto hnojivo Macro Scape, které doplníte mikroprvky Micro Complex nebo Micro Complex Light (Light je vhodné do akvárií s objemem do 100 litrů).
Pokud je akvárium nově založené, mrkněte ještě níže (text před poslední fotkou v článku) na odstavec, „Kdy a jak začít hnojit akvarijní rostliny“.

Pak jsou tu jednotlivá hnojiva AquaGrower pro akvaristy, kteří mají vyšší hodnoty některých makroprvků již ve vstupní (vodovodní) vodě a pro aquascapery hledající co nejlepší poměr makroprvků kvůli maximálnímu vybarvení rostlin nastavené na jejich podmínky.
Máte-li nedostatek mikroprvků v akváriu, ale hodně dusičnanů nebo fosforečnanů, zvolte si místo sady výše pouze mikroprvky (Micro) a k tomu dle potřeby jednotlivé makroprvky zvlášť, které Vám v akváriu chybí: draslík (Potassium), hořčík (Magnesium). K dispozici jsou samozřejmě i dusík (Nitrogen)  a fosforečnany (Phosphorus).
K dispozici na e-shopu máme také testy parametrů vody.

---

Obohacení substrátu živinami

Akvarijní rostliny s bohatým kořenovým systémem, jako jsou Cryptocoryne, Echinodorus, Crinum atd. ocení živiny v okolí kořenů. V případě, že používáme pouze praný křemičitý štěrk, doporučuji přidat před jeho položením zásobní substrát nebo živiny před položením substrátu.

Po vypotřebování živin z podloží (ze štěrku, ale i výživného substrátu) lze živiny opět doplnit pomocí tyčinek a kapslí. Z vlastních zkušeností mi více vyhovují právě kapsle a tyčinky, oproti jílovým kuličkám, které při přesazovaní rostlin mají tendenci kalit vodu.

---

Oxid uhličitý – CO2

Přidávání CO2, tedy oxidu uhličitého, do akvária není určitě nutností, pro běžné akvárium s nenáročnými rostlinami jde spíš o zbytečnost. Pokud ale chcete krásné rostlinné akvárium s rostlinami náročnějšími, bude přidávání CO2 s velkou pravděpodobností potřeba. Více jsem se o tomto tématu rozepsal v článku: CO2 v akvaristice, kde jsem se rozepsal o výhodách i nevýhodách přidávání CO2 a přidal jsem dva návody, jak si vyrobit dávkovače CO2 sami.

---

Tekutý uhlík

Často používaný název „tekuté CO2“ budí emoce, stejně jako používání tohoto přípravku. CO2 je plyn, proto je určitě lepší použití názvu tekutý uhlík. O co vlastně jde? Ve většině případů jde o slabý roztok glutaraldehydu, Seachem používá polycykloglutaracetal, Rataj do svého tekutého uhlíku přidává ještě výluh z ječmenné slámy. Všechny tekuté uhlíky mají ale stejný úkol. A tím je prevence a likvidace řas. Rostliny z glutaraldehydu sice dokáží získat i uhlík, ale pouze v malém množství, které není srovnatelné s použitím plynného CO2. Osobně jsem nějaké změny v lepším nebo rychlejším růstu po přidání tekutých uhlíku nepozoroval.

A jak to vidím s prevencí a likvidací řas tekutým uhlíkem? Podle mě je tekutý uhlík látka, která by se neměla do akvária přidávat pravidelně, ale maximálně v případě, že potřebujete nutně krátkodobě porazit řasu (samozřejmě je pak potřeba zlepšit podmínky v akvárku, jinak se řasy nezbavíte). Denní dávkování tekutým uhlíkem kvůli prevenci proti řase bych nedoporučil. Má sice negativní vliv na některé řasy, ale zároveň i na některé rostliny. Při větší dávce je tekuté CO2 schopné zlikvidovat i odolnější řasy, mnohdy ale poškodí i rostliny, což zase rozhodí rovnováhu v akvárku, kde by jinak s řasou bojovaly zdravé rostliny.

Takže za mě: ANO, jako krátkodobá pomoc na řasy, NE, na dodání dostatečného množství uhlíku, SPÍŠE NE, jako dlouhodobá prevence proti řasám.

---

Projevy spokojených rostlin

Spokojené, dobře „živené“ rostliny poznáte v podstatě snadno. Jsou lépe zbarvené, silnější, mají mnohdy větší listy a v neposlední řadě nejsou porostlé řasou. Naopak rostliny bez dostatečného množství živin chřadnou, trpí na deformace a děravění listů. Více informací v článku: Nedostatky živin a jejich projevy u akvarijních rostlin.

Mám do svého akvária přidávat hnojiva a CO2? Mám v akváriu:

• hodně ryb, žádné nebo minimum nenáročných rostlin – nedávat hnojivo ani CO2
• pár nenáročných rostlin – týdně hnojivo (Profito, Seachem), CO2 nedávat
• plné nenáročných rostlin – denně hnojivo (PMDD, AquaGrower), CO2 nedávat
• mnoho středně náročných rostlin – denně hnojivo (PMDD, AquaGrower) a CO2
• náročnější rostliny a silné osvětlení – denně (AquaGrower, MasterLine, Rebell) a CO2

---

Kdy a jak začít hnojit akvarijní rostliny?

U LowTech akvárií se štěrkovým dnem přidávám osmocote Hi-End nebo kapsle NPK Hi-End při založení akvária. Mikroprvky přibližně od druhého týdne po založení. Makroprvky po 4 týdnech.

U HighTech akvárií s náročnějšími rostlinami jsem začal používat substrát Yokuchi soil, pod který se dává podkladní vrstva Yokuchi Ganban. CO2 přidávám od založení akvária, ale v malém množství. Svítím kratší dobu (cca 6 hodin denně) a přidávám draslík. Po 2 týdnech začínám přidávat mikroprvky (opět menší množství), o hodinu prodloužím svícení a mírně zvýším množství CO2. Po 4 týdnech od založení jsem začal přidávat i makroprvky, dobu svícení jsem protáhl na celkem 8 hodin (většinou ještě později prodloužím jednou na 9 až 10 hodin) a podle potřeby zvýším CO2. Podle množství rostlin pak upravuji dávku živin.

Automatické přidávání živin

Zvolíte-li si rostlinné akvárium plné středně náročných a náročných rostlin, je vhodné přidávat živiny pravidelně a nejčastěji denně. S tímto může pomoci automatické hnojítko, které zajistí pravidelný přísun živin. K dispozici jsou jak manuálně nastavitelné dávkovače, tak ovládané přes aplikaci v mobilu, jejich nastavení je pohodlnější: automatické dávkovače kapalin.

Kromě kvalitních hnojiv pro akvarijní rostliny je třeba rostlinám poskytnout i dostatečné osvětlení (vybrat rostliny podle nároků na světlo si můžete v našem atlase akvarijních rostlin). Použít v akvaristice se dají i LED reflektory. Na test LED reflektorů nad akváriem o výšce 60, 80 a 100 cm se můžete podívat v článku: Testy LED reflektory nad vysokým akváriem.