Rostlinné akvárium 120 litrů – LowTech
Tato 120 litrová LowTech nádrž vznikla předěláním původního HighTech akvária. Důvodem byla potřeba snížit frekvenci údržby a střihu stonkových rostlin. Akvárium je zároveň vestavěné ve zdi se zhoršeným přístupem, tak méně častá údržba přišla vhod.
Fotky a videa jsou sice fajn, ale určitě se hodí napsat pár informací. Například jaké jsou rostliny v akváriu, něco o technice, osvětlení a čím hnojím. Co se vody týče, tu používám ve všech akváriích stejnou: brněnská vodovodní, jde o vodu tvrdou (GH 15, KH 8) s vysokým obsahem NO3 (40 mg/l), s pH 7,6.
Rostlinné akvárium 120 litrů
Akvárium jsem si nechal před lety udělat na míru (119x29x35, 35cm je výška), protože v obýváku byl stávající otvor ve zdi, který jsem chtěl využít. Nechal jsem na každé straně kousek místa, aby nedošlo k prasknutí akvária při drobném pohybu konstrukce vlivem změn teplot. Časem plánuji rekonstrukci a nahrazení tohoto akvária podstatně větším, rostlinným. Opět ve zdi, jen bude potřeba trochu větší zásah do nosné konstrukce, vytvoření překladu a tentokrát už i přívod vody a odpad. Ale zpět ke 120 litrovce.
Co se techniky týká, nemohl jsem si kvůli nedostatku prostoru kolem akvária vymýšlet. O filtraci vody se mi stará vnitřní filtr JK Animals JK-IP201 s biomolitanem a rozstřikovací rampou po celé délce zadní stěny akvária, o ohřev vody se v zimním období stará 100W topítko AquaEl, o sběr hladiny se občas stará vnitřní skimmer. Osvětlení je vyřešeno jednou zářivkou T5, 21W, 865 v krytu IP65. Svítím 9 hodin denně v kuse. V létě chladím větráky z počítače, které odvádí teplý vzduch z prostoru osvětlení. V akváriu se nachází asi 5 kořenů mangrove a nejdou téměř vidět, jsou většinou porostlé rostlinami.
Jednou týdně přidám živiny, aktuálně MasterLine (mikroprvky a fosfáty), CO2 nepřidávám. Dno je černý křemičitý štěrk frakce 2 až 4 mm, pod něj jsem přidal kapsle NPK+TE.
V tomto akváriu mám razbory klínoskvrnné – cca 18 kusů. Pak v něm žijí ještě krevetky Red Cherry – minimálně 20 kusů a dva druhy šneků – okružáci a levatky.
Rostliny jsem pro lepší orientaci očísloval.
1. Anubias Barteri nana, 2. Bucephalandra Biblis, 3. Cryptocoryne lutea Hobbit, 4. Schismatoglottis prietoi, 5. Bucephalandra Brownie Ghost, 6. Anubias Barteri nana Pinto.
Prohlédněte si také další akvária v přehledu mých akvárií.
Další články o akvaristice najdete v rozcestníku SURPAN. Mrkněte také na atlas akvarijních rostlin a naši online akvaristiku.
Poláček kuchtík Jardík
Dobrý den, chci se zeptat na použití půdního filtru. Před revolucí a krátce po ní, jsme měli akva cca 250l, 140l a 90l. V nich bylo písčité dno a něm tzv. půdní filtr. Z něho tekla voda do venkovního filtru a zpět do nádrže. A kytky rostly jak splašený (fialová zářivka od Philipsů), studniční voda a bez chemie…. A cca se za 1 – 2 za měsíce profoukl filtr – vyčistil a to bylo vše. Plus doplňování vody.
Dnes stále čtu rady – pro jiné; dejte substrát…
Půdní filtr zajišťoval stejnou teplotu vody i dna a navíc, vše tam lépe tlelo – nedocházelo ke hnilobám. Tak tedy v čem je těm substrát lepší? Když se každou chvilku musí čistit.
25. 11. 2024 at 4:57 pm
Surpan
Dobrý den, půdní filtr bych z mnoha důvodů nedoporučil. Také jsem ho před dlouhou dobou používal, ale i kvůli snadnější údržbě, bude lepší použití čerpací hlavy s biomolitanem, případně filtru externího.
Co se substrátu týče, v dnešní době se jak japonské a pálené substráty, ale i obyčejný štěrk uvádí pod pojmem substrát. Je to přeji jen přesnější, než dávno používaný pojen „dno“. Osobně preferuji dva typy substrátů a to právě štěrk do akvárií s nenáročnými rostlinami, nebo japonský substrát s rostlinami náročnějšími. A to je právě jeden z hlavní rozdílů dnešní a dřívější akvaristiky. V době před 25 lety, kdy jsem s rostlinami začínal, mnoho na výběr nebylo. Běžně dostupných druhů v akvaristikách bylo tak 10, občas se štěstím se dalo sehnat možná dalších 20. Většina naprosto nenáročné rostliny, protože náročnější většina z nás nedokázala udržet. V dnešní době díky vychytaným hnojivům, přesnému dávkování, výživným kvalitním substrátům, sycení CO2 a kvalitnímu osvětlení a také poznatkům, které se za oněch 25 let s dalšími druhy získaly, se běžně pěstují vyšší stovky, možná už spíše nižší tisíce druhů a variant „akvarijních rostlin. Rostlinná akvaristika se extrémně posunula. Což má samozřejmě své výhody, ale i nevýhody, jako ve všem. Osobně mám stále zalíbení v „lowtech“ akváriích, kde se nemusí nic hrotit a pokud má člověk zájem, může z něj udělat parádní nádrž.
Přeji pěkný den, Jiří Surpan Fojtík
27. 11. 2024 at 6:43 pm