Zeď na zahradě, plot, nebo i fasáda domku obrostlá popínavými rostlinami, může mít své kouzlo. Porostlá fasáda sice není pro každého, ale zelená plocha, která zakryje například nevzhledný zahradní domek, může naprosto změnit celkový vzhled zahrady. Popínavky mají ale i svá negativa.

Přiznám se, že osobně bych celou fasádu domu porostlou nechtěl, ale jinak popínavky využívám velmi často na zahradě a dvorku, kde je taková klidová zóna. Protože bydlíme v řadovém domku a zahrady jsou odděleny zdí, je zde velký prostor pro jejich využití.

Takže zděné ploty obrůstá tříprsté psí víno (loubinec trojhrotý (trojlaločný), přísavník trojcípý – parthenocissus tricuspidata) a na sloupcích pergoly táhnu břečťan popínavý (Hedera Helix), který je zelený i v zimě a nahradil tak pěticípé psí víno (přísavník, loubinec pětilistý – parthenocissus quinquefolia), které kvůli své velikosti a rychlosti růstu (nutná velmi častá údržba – sestřihnutí) a dovolím si říct i nevzhlednosti, muselo dát přednost drobnolistému břečťanu. A aby popínavek u nás nebylo málo, tak se břečťan pne z obou stran od sousedů po zděném zahradním domku.

Jakou zvolit popínavku?

Každá z uvedených popínavek má trochu jiné nároky a hodí se na jiné místo. Nebudu vypisovat informace z atlasu rostlin, ale pár vlastních zkušeností s pěstováním a umístěním, což by mohlo usnadnit váš výběr.

Přísavník trojcípý – Parthenocissus tricuspidata

Trojcípý přísavník je mou nejoblíbenější popínavkou na zahradě. Jeho největší výhodou je opravdu svěží zelená barva na jaře, v létě postupně zelená mírně ztmavne a na podzim hraje přísavník barvami od zlatobílé až po výraznou červenou. Nejlépe se mu u nás daří na místech, kde svítí většinu dne slunce. Místům, kde se sluneční svit objevuje jen minimálně, se spíš vyhýbá. Do zastíněných míst bych jej nedával. Tříprstý přísavník je vhodný na větší plochy, které dokáže za pár let pokrýt rovnoměrnou vrstvou listů. Přísavník na podzim opadá, v zimě je tedy zakrývaná plocha opět vidět. 

Přísavník pětilistý – Parthenocissus quinquefolia

Původně jsem měl pětiprstý přísavník na sloupech pergoly, jenže se docela dost roztahoval do stran a zabíral tak v pergole víc místa, než bylo zdrávo. A tak šel k šípku; a tím nemyslím keř. Pětiprstý přísavník se podle mého hodí na místa, kde nechcete nějak zvlášť upravený vzhled, ale spíš naprosto přírodní růst. Proti tříprstému je mnohem méně kompaktní. Jeho růst je velmi rychlý a snese i stín. Na podzim opadává.

Břečťan popínavý – Hedera Helix

Kam se na zahradě podívám, tam roste břečťan. Když pominu místa, kde jsem jej záměrně vysadil, tak se k nám valí z obou stran od sousedů, roste po plotech, po zemi, zarostl studnu a pokusil se úspěšně napadnou i jabloň. I Šípková Růženka měla štěstí, že její království obrostlo jen šípkovou růží. Být to břečťan, pohádka by neměla určitě šťastnej konec.

Ale dost vtípků. Břečťan, i přes mé výtky, také velmi rád používám. Jeho růst je středně rychlý, ale pokud má už převahu nad ostatními rostlinami, roste dost rychle. Hlavně v místech, kde ani netušíte, že by mohl být. Roste i v úplné tmě pod střechou, jen aby mohl expandovat. Pokud je někde nějaká skulinka, najde jí a vypustí větve.

Roste ale i na přímém slunci. Jeho velkou výhodou je, že na zimu neopadá a zakrývá tak vše co má po celý rok (listy ztrácí po pár kusech, u nás hlavně v létě). Další jeho výhodou jsou drobné listy, takže se hodí i na zakrytí malých ploch a sloupků. Krom toho jeho tmavá barva prostě vypadá skvěle vedle světlezeleného tříprstého přísavníku.

---

Nevýhody popínavých rostlin

Bohužel radost z příjemného vzhledu popínavých rostlin, mohou přehlušit potíže, které mohou nastat. Pro někoho může být nevýhodou větší množství hmyzu, které zelené stěny lákají, především v době květu to může být pořádnej hukot. No, a pokud si nedáte pozor, nepřipravíte dostatečně podklad pro popínavky, nebo zanedbáte pravidelný střih popínavek, hrozí problémy s poškozením konstrukcí. A protože jsem údržbu a přípravu částečně zanedbal, mohu se teď pochlubit fotkami s upozorněním, na co si dát pozor.

Břečťan

Ze tří nejčastěji používaných zahradních popínavek u nás, bych si troufnul říct, že břečťan je rostlina nejagresivnější. Kamkoliv to jen jde, nacpe svou malou větvičku, aby se mohl rozšiřovat. Ona jedna malá větvička nemusí být žádný velký problém, ale pokud se po čase stane z malé halůzky pořádná větev, tak může nadělat pěknou paseku. S čím jsem se setkal jak u zateplováku (tepelné izolace), tak u plechové střechy (viz fotka níže).

Netvrdím, že polystyren na fasádě byl přikotven správně a už vůbec nebyl zabezpečen proti popínavkám, ale to je právě ten případ, kdy popínavky dokáží využít i malé chybky a za pár let zjistíte, že za polystyrenem máte 15 metrovou větev. K tomu všemu břečťanu vůbec nevadí tma. Má sice pak horší vzhled, ale roste stále (pod střešní krytinou, pod zateplovákem, v prasklinách ve zdi…).

Přísavník

Pětiprstý přísavník roste velmi rychle a může se vám zdát, že neděláte nic jiného, než jej stále stříháte, aby nelezl, kam nemá. Podobně jako u břečťanu se nacpe do prasklin do zdi, pod krytinu, nebo polystyren a kvůli jeho rychlosti růstu, je potřeba střih dělat víc než pravidelně.

Za to tříprstý přísavník roste výrazně pomaleji a chvíli mu trvá, než doroste do míst, kde nemá co dělat. Což ho dělá o to zajímavějším. Přesto také umí pěkně potrápit. Na fotografii jsou přísavky z „tříprsťáku“, které na fasádě zůstaly po odtržení nových větviček. A ať jsem se snažil sebevíc, tak ty tečky nejdou dolů. Ani časem, až oschnou.

Popínavky udělají ze zahrady ještě zelenější kout pro pořádný odpočinek po práci. A pokud nepodceníte přípravu a údržbu, není se čeho obávat. Já se popínavek nevzdám, i když mi občas připraví nějaké nemilé překvapení.

Jaké máte zkušenosti s popínavkami na zahradě nebo fasádě Vy?

Nezapomeňte mrknout na úžasné skalničky, které mohou dodat vaší zahradě působivou atmosféru.