Pěstování akvarijních rostlin není úplně jednoduché, ale s dobrými informacemi to může být mnohem snazší. Mnohdy se stačí vyvarovat pár chybám, nebo špatným radám některých prodejců, kteří chtějí především prodat.

Pěstování akvarijních rostlin je taková zkouška trpělivosti. Máte-li tendence každý den akvárium rozvrtat, narušujete rovnováhu nádrže, hlavně při zásahu do dna. Vysvětlíme si, proč je třeba trpělivosti a co udělat, aby se rostlinám dařilo, což mnohdy po nekonečných bojích, může být balzám na duši. Krom toho zdravé rostliny, kterým se daří, jsou řešením problémů s mnoha řasami.

Proč mi nerostou akvarijní rostliny?

Nesprávný výběr rostlin

Správný výběr je základ. Před nákupem rostlin si zjistěte, co daná rostlina potřebuje a jestli jste schopni jí to dát. Připravil jsem atlas rostlin, kde se po rozkliknutí každé fotky, můžete podívat, co potřebuje a jak je náročné její pěstování: Atlas akvarijních rostlin. Někteří prodejci v akvaristikách, na burzách ale i pěstírny nabízí rostliny, které nejsou schopné dlouhodobě růst pod vodou. Zajímavé je, že většina začátečníků si vybere zrovna tyto druhy (Acorus, některé Alternanthera, atd.). Nákup těchto rostlin a samozřejmě následný pěstitelský neúspěch, pak může vést k zavrhnutí živých rostlin nebo celé akvaristiky. Přehled „neakvarijních“ rostlin, kterým je dobré se vyhnout: Neakvarijní rostliny.

Stejně tak do nesprávného výběru mohou spadat i náročné rostliny, které potřebují víc, než jim můžete dát (ať už jde o silné osvětlení, CO2, nižší pH, stabilitu prostředí,…). Proto je dobré si před nákupem zjistit, jaké rostliny jsou pro vás vhodné, například výběrem nenáročných rostlin v atlase.

Také si musíme uvědomit, že vodní rostliny, které pěstujeme, pochází z celého světa. To znamená, že podmínky, ve kterých rostou, se mohou výrazně lišit od těch, které mají u nás v akváriu. Velmi často preferují vodu měkkou a kyselou, tedy pH pod 7. U nás je vodovodní voda nejčastěji tvrdá a zásaditá. Mnoho rostlin se dokáže přizpůsobit, ale jejich vzhled nemusí být takový, jaký si představujeme. Proto se u náročnějších rostlin voda upravuje, ať už přidáním CO2 (sníží pH a přidá rostlinám potřebný uhlík) nebo reverzní osmózou, či chemií.

Nedostatečná intenzita osvětlení

Některé akvarijní rostliny vyžadují silnější osvětlení. Většinou jde o náročnější, červenolisté a kobercovky. Což jde ruku v ruce s potřebou přidávání živin a CO2. A pokud nenajdete rovnováhu mezi světlem, CO2 a živinami, brzy vás potrápí řasy.

Chybné zasazení

Občas se setkávám s tím, že si akvarista zasadí rostlinu příliš hluboko (rostliny s listovou růžicí – Echinodorus, Cryptocoryne, Vallisneria) a těm pak uhnívají listy. Zasazené mají být pouze kořeny a část „srdíčka“, aby rostlina mohla růst. Také u rostlin Anubias dochází k chybám. Oddenek anubiasu by měl být nad štěrkem, jinak má tendence uhnívat (nejlépe jej přivázat na kořen či kámen). I hlíza rostliny Aponogeton madagascariensis by neměla být zakryta štěrkem. Rostliny Microsorum (pteropus, Trident, Windelov) doporučuji přivazovat na dřevo (kořen).

Nedostatečné množství nebo nevhodný štěrk

Rostlinám s listovou růžicí (echinodorus, cryptocoryne,…) je potřeba dopřát rozumnou vrstvu dna. Kořeny těchto rostlin se časem výrazně rozrostou a potřebují prostor. Ve dvou centimetrech stěrku velkým rostlinám radost neuděláte. Vyvarujte se také použití štěrku s obsahem vápence, ve kterém se rostlinám moc nedaří. Test vápence lze provést pomocí octového testu, viz videonávod.

Časté úpravy rostlin

Některé citlivější rostliny při častém střihu a protrhávání mohou stagnovat. Trpí tím Cabomba caroliniana, některé náročnější lodyhovky a kobercovky. Rostlinám s listovou růžicí zase nevyhovuje časté přesazování.

Přelistování emerzně pěstovaných rostlin

Bez trpělivosti to nepůjde. Mnohé rostliny nakoupené z obchodů nebo pěstíren jsou pěstované emerzně, tedy „nad vodou“ a musí přelistovat na listy submerzní (v akvaristikách většinou v košíčkách pořídíte emerzní rostliny chvíli ponořené do vody). Emerzní listy pak opadávají (nebo uhnijí), nové rostou submerzní.

Důležitá je kvalita pořízených rostlin. Rostliny v dobré kondici si zvykají snadněji i na rozdílné podmínky. Níže na fotkách je před lety pořízená Blyxa japonica, která již po doručení z pěstírny nebyla v dobré kondici. O to víc času potřebovala, ale po 4 měsících byla zase nádherná. A to jsem ji chtěl vyhodit. Osobně preferuji rostliny submerzní (pěstované ve vodě), které se většinou snadněji přizpůsobí novým podmínkám. Další zajímavou variantou jsou rostliny in-vitro. Pěstují se laboratorně v čistém prostředí (jsou bez šneků, parazitů a řas).

Nedostatek živin ( „jídla“ pro rostliny)

Ne každá rostlina nutně potřebuje přidávání živin z hnojiv, neboť je zvyklá na „chudou vodu“. Takovým rostlinám pak stačí pravidelná výměna vody, která jim přináší alespoň trochu živin, které se ve vodovodní vodě v malém množství mnohdy vyskytují. O další živiny se postarají živočichové v nádrži.

Máte-li hodně rostlin, silné světlo, CO2 nebo rychle rostoucí rostliny, přidávání živin v rozumné míře bude potřeba (projevy nedostatku živin u akvarijních rostlin). V rozumné míře proto, že i přehnojení způsobuje problémy. Neplatí zde, že čím víc živin rostlin dám, tím jim přilepším. Naopak mohu zablokovat příjem jiných prvků a na rostlinách se tak projeví nedostatky i při nadbytku. Pokud ale potřebné živiny rostlinám nedám, budou chřadnout a většinou se na oslabených rostlinách objeví řasa. Je tedy důležité rostlinám živiny dodat a zároveň si pamatovat, že i příliš velké množství živin, nebo jejich nevyvážené množství, způsobí akorát další problémy.

Zanedbaná údržba a větší množství bioodpadu

Také nedostatečná údržba umí zadělat na hromadu problémů. Nejčastěji se s tím setkávám u akvárií, která jsou dlouhodobě zanedbávána, hromadí se v nich odumřelé části rostlin a když se v létě zvedne teplota vody v nádrži, dochází k rychlému uhnívání rostlin, bujení řas a celkovému kolapsu akvária. Jsou sice rostliny, které si na „bahýnko“ snadno zvykají, například Cryptocoryne affinis, většina ale potřebuje rozumnější prostředí.

Nedostatečná výměna vody u výživných substrátů

U méně zkušených akvaristů se stává, že si pořídí aktivní japonský substrát s obsahem velkého množství živin a nedodržují velmi potřebnou častou výměnu vody v prvním měsíci. Následně dochází k tomu, že se u dna vytvoří „vrstva“ čpavku, která může velmi rychle a efektivně zlikvidovat veškeré rostliny.

Pokud chcete víc informací o hnojivech pro akvarijní rostliny, sepsal jsem je do článku: hnojiva pro akvarijní rostliny. Mrkněte také na atlas akvarijních rostlin s herbářem podle vlastností a potřeb rostlin.