Protože se zabývám tvorbou vizualizací a 3D modelů pro stavebnictví, rozhodl jsem se rozšířit již dříve služby o tvorbu architektonických modelů, které jsem chtěl ručně lepit. Výběr stavby byl klíčový, chtělo to něco, co lidi znají a zároveň něco ne zrovna jednoduchého, aby to byla výzva a každý pochopil, že autor tohle prostě umí.

Nejprve tedy výběr. Hodně mě zaujala stavba v Olomouci u vlakového nádraží. Našel jsem si tedy kontakt na vedení. Po nějaké době se mi podařilo spojit s paní a dostal jsem nějaké podklady, podle kterých jsem si mohl model vytvořit. Bohužel stavba byla dost složitá, tak jsem uvažoval, jak vše udělat pořádně a v měřítku. rozhodl jsem se pomocí 3D programu s pluginem vytvořit si 3D model a plugin jsem použil na rozložení oblých částí na rovné plochy pro tisk tvaru dílů na tiskárně. Tiskl jsem si díly na předem potištěný papír texturou.

Na okna jsem použil modrou folii, na zpevnění karton, na stromy modelářskou hmotu. Protože jsem potřeboval udělat model pro komerční využití, musel jsem si udělat i vlastní modely miniaut.

Začátek byl těžký, takový typ modelu jsem ještě nedělal, ale rozhodně jsem měl chuť jej dokázat udělat. Začal jsem sice na dost podivném místě – uprostřed modelu, ale aspoň jsem udělal první zaoblenou část a tak nějak jsem se inspiroval, že to prostě zvládnu.

Poté jsem se vrhl na celou spodní část modelu. Protože model nebyl osazen do země rovnoměrně, ale v některých částech byl terén o patro, či dvě níže, musel jsem vytvořit i „sklep“. Pro srovnání velikosti přiložena kalkulačka. Měřítko stavby bylo stanoveno na 1:300, především proto, že jsem měl v plánu vybudovat i blízké okolí zástavby Olomouce a zároveň jsem potřeboval model udělat alespoň relativně skladný. Tedy velikost podstavy celého modelu včetně náměstí byla 1 x 1 metr.

Využíval jsem několika typů lepidel, vše jsem dělal stylem vyloučení omylu. Práce postupovaly docela pomalu, každý díl jsem si musel převést ze 3D do roviny, následně dostat do měřítka a vytisknout. Některé malé část, kde bylo hodně prosklení, viz levá část (nyní ještě prosklení chybí) mi daly opravdu hodně zabrat. Nedalo se tam rozumně dostat prosklení, které by drželo tvar tak dlouho, než lepidlo přischlo. Vždy se folie trochu pohnula a mohl jsem začít znovu. Jenže po pár přilepení vedle byly některé papírové části dosti poškozené, takže bylo nutné je opět vyměnit.

Povedlo se, tak jsem se mohl vrhnout na lepení dalšího patra. Opět pro srovnání velikosti tužka. Tady byl velký problém spojit papírovou stropní desku s celoproskleným patrem a to tak pevně, aby nedocházelo k prohnutí i při vyšším zatížení celé výškové budovy, která zatím byla pouze v plánu. Zde bylo nutné využít vteřinového lepidla, které ale naleptávalo folii a zároveň rozmazávalo lihový fix, který jsem použil na zakreslení rámů oken, tedy na folii.

Dovytvořil jsem i přední vstupní portál, který je nyní „ve vzduchu“ právě kvůli rozdílným výškám terénu v okolí stavby. Po řádném zaschnutí a dolepení posledních problémových míst jsem začal uvažovat, jak pevné vytvořit celé bočnice výškové části budovy tak, aby byly dostatečně pevné a nedošlo k poškození. Vymyslel jsem tedy zpevnění dvojitým podlepením a zpevnění folií, která tvořila zasklení celé budovy. Tím došlo k vytvoření pevného „železobetonového“ skeletu.

Samozřejmě nebylo jednoduché skelet dostatečně srovnat . Důležité bylo, dostat mezi tyto hlavní nosné části budovy prosklení, které bylo od spodního patra až do nejvyšších pater. Také jsem musel vymyslet balkony, které byly opět železobetonové s proskleným vstupem. Vytvořil jsem jeden hluboký balkon, který jsem pak byl schopen použít do všech pater. Pak následovalo vytvoření drobných detailů, jako je betonové a železné zábradlí, které se nachází kolem velkých ploch, které jsem přístupné návštěvníkům budovy.

Když se podařilo srovnat hlavní skelet, přilepit meziprosklení a balkony, bylo nutné ještě pro jistotu celou konstrukci vnitřně zpevnit. Což opět nebylo jednoduché, především kvůli vzhledu modelu, neboť kvůli velkému poštu skel, by byla každá vnitřní zpevňující konstrukce vidět. Po drobných útrapách problém vyřešen a mohl jsem se pomalu vrhnout na další části modelu.

Pak následovala tvorba střechy. Papírová část byla v pohodě, dokonce i prosklení šlo dobře. Problém nastal až při pokusu tyto dvě části spojit, ale ještě hůř šlo pak spojení prosklení s rovnou plochou střechy. Na střeše byl pak vztyčen stožár, samozřejmě opatřen červenobílými pruhy kvůli letadlům.

A je hotovo, tedy ne úplně, teď přijde tvorba okolních staveb, náměstíčka, autíček a stromečků. Perlička byla usazení stavby do terénu. Přesné usazení trvalo opravdu celý den.

Stromky jsem se snažil vyrobit z několika typů modelářských materiálů, které jsem koupil v modelářských potřebách. Různé mechy jsem nakonec odmítl, neboť po zaschnutí ztrácely barvu, lámaly se a opadávaly. Jako kmeny jsem použil větvičky z jeřabin.

Jak jsem již zmínil, autíčka jsem si musel vytvořit sám pomocí programu Gimp. Chtěl jsem využít miniboxy z časopisu ABC, ale protože by mohl nastat problém s autorskými právy při využití pro komerční účely, nedalo se svítit a musel jsem opět tvořit na pc.

Stromky jsem nakonec vyrobil z jiného barveného umělého materiálu, který se i více hodil do měřítka. Okolní stavby jsem chtěl udělat méně nápadné, tedy bez větších detailů pouze v bílé barvě.

Nejprve bylo nutné připravit celý podklad, což byl karton v několika vrstvách. Zde se pak dala stavba obříznout a usadit do terénu. Vytvořily se také vjezdy pro auto do podzemních garáží. Na tvorbu velkých betonových bloků na náměstíčko byl použit čistý křemičitý písek, tráva byla tvořena stejným materiálem, jako stromy – barvený molitan. Následně byly dokončeny všechny detaily, vegetace okolo stavby, rozmístěny vozy a stromy.

Celý model jsem pak obehnal plexisklem, aby nedošlo k poškození při přesunu a aby se na něj zbytečně neprášilo. Plexisklo bylo slepeno k sobě pomocí speciálního silikonu (silikon, který opravdu dokázal slepit plexisklo jsem sehnal až na několikátý pokus) a celý kryt modelu jsem přidělal pomocí 12 dlouhých vrutů do kartonového podstavce.

Celkově jsem na tvorbě modelu strávil 3 měsíce nekonečné a náročné práce, včetně vytvoření 3D modelu. Některé části byly natolik náročné, že jsem měl pochybnosti, že model dokončím, ale povedlo se.

Model regionálního centra Olomouc je možné vidět zde na videu:

Další model, tentokrát stavby kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou, jsme tentokrát jako tým lepili na střední škole pro celostátní soutěž: model kostela na Zelené Hoře.

Pro děti jsem na zahradě vytvořil herní prostor s hradem, jezerem, mlýnem a potůčky. Více informací fotek a videa v článku hrad s potůčky a cestami na hraní.