Jak se dělá víno?
Jak se dělá „selské“ víno a burčák na Jižní Moravě? Každý z vinařů, který dělá ve svém sklepě víno, má svůj postup, každý se o něj stará trochu jinak. Proto jsou mnohdy trochu rozdílná a na rozdíl od kupovaných v supermarketech, mají své kouzlo. A co jsem zkusil na vlastní kůži je fakt, že po dobrém víně od vinaře, který dělá vína v menším množství a s láskou, mi nikdy není nijak nevolno.
Je to asi rok a půl, kdy jsem víno nemohl pít. Ať jsem si dal jen dvě decky, druhý den mi nebylo úplně nejlíp. A to jsem zvyklý na Valašskou slivovičku (nikdo nemá lepší slivovici než Valaši blízko hranic se Slovenskem). Jenže asi pře rokem jsem se nastěhoval na Jižní Moravu vedle vinaře, který dělá vlastní vína. Od té doby jsem se na víno naučil a protože jde o vína kvalitní, můžu je „degustovat“ v mnohem větší míře a bez starostí, že mi druhý den bude špatně.
Každý vinař, který „vyrábí“ vlastní (selské) víno, se o svůj vinohrad musí starat celoročně. Každý vinař má své postupy, mohou se tedy lišit. Také hodně záleží na počasí, pokud hodně prší, musí se vinohrad častěji stříkat, aby hlavy nebyly napadeny plísněmi.
Co vše musí vinař celý rok dělat, aby měl dobré víno?
Na přelomu února a března se začíná na vinici s řezem révy, pak se vinné keře vyváží kvůli jejich opoře. Odkopou se hrudky hlíny u hlav, které se před zimou nahrnou k vínu, aby neomrzlo. Také se začne s odplevelováním, které pak probíhá podle potřeby celoročně, aby víno nepřicházelo zbytečně o živiny.
V březnu nebo dubnu, podle počasí, se provede první sirný postřik proti přezimujícím škůdcům, stříkají se kmínky i tažně.
V květnu se provede podlom, což je odlamování přebytečných letorostů a před květem se udělá druhý postřik proti plísním a padlí.
Další postřiky se provádí v průběhu vegetace podle počasí a vlhkosti, pokud je mokrý rok, je nutný postřik proti plísni šedé. Pokud je rok suchý, reguluje se množství hroznů na hlavě, aby zbývající měly dostatek vláhy a mohly dozrát.
V červenci a srpnu se provede osečkování, což je zakrácení letorostů, aby letorosty nebraly živiny hroznům. Tento měsíc se také vylamují zálístky (vylamování probíhá dle potřeby od května), což jsou nadbytečné lístky, které oslabují vinný keř. Pokud je v srpnu málo slunečního svitu, tak se v okolí hroznu odlamují listy, aby měl hrozen dostatek „slunce“.
V září se podle odrůdy a počasí začíná se sběrem hroznů od nejrannějších po pozdní odrůdy. V odzrňovači se hrozny odstopkují, změří se cukernatost moštu a vloží se do nádoby na uležení podle odrůdy na max. 24 hodin (některé vína se nechávají odležet jen 4 hodiny), kde se zasypou pirosiřičitanem draselným. Poté se hrozny lisují v lisu a výsledný mošt se pak přes síto zbaví hrubých nečistot. Takto částečně přefiltrovaný mošt se slije do odsiřených nádob (skleněné demižony nebo dřevěné sudy). Produkt se částečně odkalí, aby v něm zbyly kvasinky, tehdy vzniká burčák. Po bouřlivém kvašení se musí doplnit objem nádoby, aby víno nezvětrávalo. V této době se z burčáku stává „řezák“, který není již chutný.
Následuje sledování kvašení, kdy se případně musí víno stočit z kvasnic (zde je potřeba hodně zkušeností, aby vinař odhadl, kdy víno stočit, aby mělo vyrovnanou chuť kyselinek a „sladkosti“ (cukernatost).
V průběhu se víno čistí (klesne kal).
Na přelomu listopadu a prosince na svatého Martina jsou už první vína.
Závěrem bych chtěl jen dodat, že se jedná o zjednodušený postup, jak se dělá burčák a víno, celý postup je náročnější a vyžaduje celoživotní zkušenosti a mnohdy i zkušenosti jiných vinařů, především, když přijde na vinohrad nějaký problém. Každý vinař dělá své víno trochu jinak. Já se ptal přímo vinařů, kteří víno dělají desítky let a každý má trochu jiný osobitý postup, své vychytávky, své řešení nějakého problému.
Musím říct, že prostě takové selské víno, pěstované s láskou, vyráběné s citem a uchovávané v co nejlepších přírodních podmínkách, je to nejlepší, co můžete ochutnat.
Au | Aurelius | A | André | |
De | Děvín | Al | Alibernet | |
Hi | Hibernal | BL | Blauburger | |
CH | Chardonnay | CC | Cabernet cortis | |
IO | Irsai Oliver | CM | Cabernet moravia | |
Ke | Kerner | CS | Cabernet sauvignon | |
MM | Muškát moravský | Dor | Dornfelder | |
MO | Muškát Ottonel | Fr | Frankovka | |
MT | Muller Thurgau | Me | Merlot | |
Ng | Neuburské | MP | Modrý Portugal | |
Pá | Pálava | RM | Rulandské modré | |
Pr | Prim | Ro | Rosé | |
RB | Rulandské bílé | Roe | Roesler | |
RR | Ryzlink rýnský | SČ | Směs červená | |
RŠ | Rulandské šedé | SV | Svatovavřinecké | |
RV | Ryzlink vlašský | Zw | Zweigeltrebe | |
SB | Směs bílá | |||
Sg | Sauvignon | |||
Si | Sieger | |||
SZ | Sylvánské zelené | |||
TČ | Tramín červený | |||
VČR | Veltlínské červené rané | |||
VZ | Veltlínské zelené |
Přívlastková vína
k | kabinet | víno z hroznů s přírodní cukernatostí minimálně 19 stupňů |
ps | pozdní sběr | víno z hroznů s přírodní cukernatostí minimálně 21 stupňů |
vh | výběr z hroznů | víno z hroznů s přírodní cukernatostí minimálně 24 stupňů |
vb | výběr z bobulí | víno z hroznů s přírodní cukernatostí minimálně 27 stupňů, ruční sklizeň |
vc | výběr z cibéb | víno z hroznů s přírodní cukernatostí minimálně 32 stupňů, ruční sklizeň |
ledové | víno z hroznů s přírodní cukernatostí minimálně 27 stupňů, ruční sklizeň, sklizeň a zpracování proběly při teplotě pod -7°C a hrozny zůstaly zmrzlé | |
slámové | víno z hroznů s přírodní cukernatostí minimálně 27 stupňů, ruční sklizeň, 3 měsíce jsou hrozny přirozeně sušeny na slámě | |
bar | barrique | víno dozrává v dubovém sudu o objemu cca 225 litrů, ze kterého získává aromatické látky (chuť po karamelu, vanilce), použití sudu max. 3 krát |
Slovník vinaře
Buketní víno je víno bohaté na aromatické látky
Burčák je kvasící hroznový mošt se zbytkem cukru
Druhák vzniká macerací nevyužitých částí hroznů ve vodě s přidáním cukru
Fádní víno je víno s nízkým obsahem kyselin, nemá charakteristickou odrůdovou vůni a chuť
Jemné víno je víno s jemnou a vyváženou chutí a vůní
Matoliny jsou nevyužité části hroznu (třapiny a slupky), které zůstávají po vylisování
Mdlé víno je víno slabé chuti i vůně
Mladé víno je vykvašený mošt z hroznů
Mošt je hroznová šťáva získaná lisováním hroznů z dužiny
Panenské víno je víno vyrobené z první sklizně hroznů z nově vysázaného vinohradu
Přesířené víno je víno, u kterého bylo použito větší množství SO2
Přírodní víno je víno, které bylo vyrobené z hroznů vinné révy bez doslazování
Rmut jsou odzrněné a vylisované hrozny
Samotok je nevykvašený mošt získaný samospádem, mošt nebyl lisován
Scelování vín je mísení dvou a více vín, kvůli zlepšení kvality a stability vína
Směs vína vznikne smísením (scelováním) dvou nebo více vín různých odrůd
Stolní víno je víno běžné jakosti pro rychlou spotřebu
Suché víno je víno s minimálním množstvím zbytkového cukru, max. 4g na litr
Šumivé víno je přírodní víno, u které proběhlo řízené sekundárnímu kvašení v láhvi
Vinné kvasnice jsou kvasinky, které po odumření klesají na dno nádoby
Zoxidované víno je víno, které bylo na vzduchu a bylo nesprávně ošetřeno sírou
Další informace o víně a degustaci, se můžete dočíst v rozhovoru s degustátorem a kardiologem Martinem Křístkem.
Jana
Dík za info, od kamaráda jsem dostala „domácí“ ledové víno, tak jsem hledala informace, co to vlastně je a jak vzniká. Pěkně napsané.
25. 3. 2023 at 9:58 pm
nar.soc.
Samotok je nenakvašený čistý mošt, vzniklý ve speciální nádobě. Je to vysoká nádoba ( nejméně 1m) s výpustí u dna, která se naplní odzrněným rmutem. Vlastní vahou dojde k uvolnění moštu, který se jímá u dolní výpustě. Mošt je lahodný, někdy trošku mdlý ( kyseliny a vonné látky se uvolňují více při lisování ) vhodný zejména na dětské pití ( přiředěný vodou).
25. 3. 2023 at 9:58 pm
Surpan
Díky za doplňující informace. Informace jsem čerpal především od vinařů a některé info z netu.
25. 3. 2023 at 9:59 pm
nar.soc.
Rozpoznává se vinohradnictví ( tj. ošetření vinice ) a vinařství (t.j. výroba a ošetřování vína včetně péče o zařízení).
Ve vinici je podstatné používání ochranářské chemie, proti škůdcům a houbovým chorobám. Mechanické používání chemie může zapříčinit horší kvalitu vína ( ve víně jsou rezidua ochranářských prostředků.
Je tedy vhodné sbírat hrozny po větším dešti ( kdy je povrch bobulí omytý ) nebo v malém přikročit i k omytí hroznů vlažnou vodou před odzrněním. Síření moštů a vín je dvojí, spálením síry na nehořlavých plátcích nebo dávkováním pyrosiřičitanu draselného. Pravidelné používání pyr.draselného vede ke tvorbě prospěšného vinného kamene ve dřevěných sudech. Silnější vrstva kamene ( za několik let provozu ) zmenšuje výpar a stabilizuje kvalitu vína. Konzumovat zasířené víno lze až po cca 4týdnech ( ze síry bolí hlava). Pokud se víno lahvuje, je třeba vystihnout dobu před dosažením nejlepší kvality, zasířit pyr. a lahvovat. Lahve s dobým korkem ( zalité voskem ) uložené na ležato vydrží několik let a víno v nich dozraje. Lahvují se především kyselejší vína, která zrání „zakulatí“.
25. 3. 2023 at 9:58 pm